Jak se opatrně pohybuje po pláni s těmi těžítky na nohou, vypadá jako první žena na Zemi.
Nechává střídavě jednu nohu na zemi, zatímco druhou klade před sebe. Zpovzdálí ji doprovázím a dělám to samé, takže se můj výhled pohupuje. Snažím se držet mimo záběr, když se na mne otáčí.
„Myslím, že bych si neuchoval zdraví ani ducha, kdybych nestrávil aspoň čtyři hodiny denně – a bývá to obyčejně i více – toulkami v lesích a přes kopce a pole, naprosto beze všech pozemských závazků.“ 1
„Přece však nemohu z mnoha důvodů odjet do Evropy; předně bych tam umřel zimou; potom jsem příliš zvyklý na tulácký a volný život; a konečně nemám žádné postavení. Musím tedy utratit své zbývající dny blouděním, námahami a strádáním, s jedinou vyhlídkou, že na to trápení umřu.“ 2
1 Henry David Thoreau: Chůze.
2 Arthur Rimbaud: dopis rodině.
