Reportáže

Feminine Painting – It's a Masculine Thing!

Skupinová výstava místních a zahraničních umělkyň a umělců, která mísí vysokou teorii s polévkou, příklady sexismu a misogynie devadesátých let s těmi současnými, feministické utopie s každodenním životem a zátěžový koberec s krajkou a saténem.

Když se před pěti lety malířka Martina Drozd Smutná ptala, co vlastně znamená označení „ženská malba", doufala, že jí doktorandské studium na Akademii výtvarných umění v Praze pomůže najít odpověď. Skrze tuto výstavu sdílíme ty nejlepší plody jejího pátrání, ale hlavně skrze umělecká díla komentujeme širší podmínky, v nichž tento konstrukt vzniknul. Prostřednictvím uměleckých děl a umělecké praxe se ptáme, co můžeme udělat pro ztělesnění rovnějšího a spravedlivějšího světa, a vzdáváme hold těm, jejichž práce tuto změnu generuje.

přístupnosten audio
umělciAdelita Husni-Bey, Olina Franco, Christian Nyampeta, Jazael Olguín Zapata, Ian Mikyska, Marta Nadolle, Martina Drozd Smutná
kurátorJaroslava Tomanová, Martina Drozd Smutná
místoSvětova 1
tagy
účinkujícíZai Xu, Jaroslava Tomanová, Jazael Olguín Zapata
kameraNikola Brabcová
zvukNikola Brabcová
střihNikola Brabcová
interviewNikola Brabcová
kategorieReportáže
publikováno9. 5. 2024
délka0:09:34
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Feminine Painting – It's a Masculine Thing!
Jak zařídit, aby každý a každá mohli mít své místo, kde mohou svobodně říci, co cítí, co zažívají a co si přejí? Může to zatím znít jako fikce, jako obrázek z utopické kulturní civilizace. Ale dá se říct, že taková výstavní instituce zároveň neexistuje a zároveň existuje.
Ute Aurand se narodila v roce 1957 ve Frankfurt nad Mohanem, vyrůstala v Berlíně. Začátkem osmdesátých let vystudovala fim na Deutsche Film und Fernsehakademie v Berlíně. Od roku 1985 produkuje své vlastní 16mm filmy. V roce 1987 založila Ute Aurand Filmproduktion. Filmová teoretička Erika Balsom ji označuje za klíčovou figuru berlínské experimentální scény od druhé poloviny 80. let do současnosti.
Proč zmizela Jarmila B.? A proč by nás to mělo zajímat? Jarmila B. byla umělecká keramička, která nevynikla žádnou zajímavou realizací, jen množstvím tak trochu zbabraných projektů a vynucených, ničím výjimečných kompromisů. Jedná se tu ale spíš o to, co nevytvořila – o její radikální vize, jež zůstaly zachycené v jejích denících (a jež nápadně připomínají projekty jistých radikálních konceptualistů a některé akce současných umělců). V jistém smyslu předběhla svou dobu.
"Slibuji" je umělecký projekt koncipovaný Sráčem Samem. Výstavu pořádá iniciativa tranzit.cz ve spolupráci s galerií SVĚTOVA 1. Instalace polštářů, betonových bloků a talířů s texty ukazuje umění jako příběh, který se soustředí na obyčejné věci a každodenní vztahy. 
V tvorbě Šimkové se její vlastní nejisté společenské postavení a prekarita stává východiskem tvorby jako společenský symptom, který zkoumá skrze obraz, performance nebo skrze kolektivní instalace a různé institucionální intervence.