Přednášky

CO SE S NÁMI STALO? S ČLOVĚKEM, SPOLEČNOSTÍ 1989–2009

Pavla Jonnsonová, Jiřina Šiklová, Linda Sokačová. 

Série tří přednášek spojených s následnými diskuzemi, které konfrontují domácí umělce, intelektuály, politiky a ekonomy se základní otázkou: Co se s námi stalo za posledních dvacet „transformačních“ let od sametové revoluce?

Politologické, ekonomické i historické analýzy dnes poměrně uceleně rekonstruují průběh transformačního období. Záběr a měřítko jejich zájmu postihuje především transformaci jako strukturální proměnu právního, politického systému, ekonomie, médií, apod. Analýzy samotné jsou psány a sledovány povýtce specialisty a obory povětšinou nahlížejí transformační změny v optice svých specializací. Pokud bychom použili psychoanalytickou metaforu, jsou tyto analýzy viditelnou špičkou ledovce.
Přesto zkušenost s transformací je zcela existenciální a máme ji de facto všichni. Proto je otázka „Co se stalo?“ tázáním se po formulaci toho, jak velkým změnám, jež strukturální analýzy transformace postihují, porozumět a jak je dát do souvislosti s našimi sny, vizemi, zkušenostmi i každodenním konáním.
Transformace živelně otevřela a znovu nastolila základní otázky smyslu lidské existence a smyslu společenského uspořádání – jak byly tyto otázky v transformačním období formulovány a zodpovězeny? Jaký vliv měla transformace na denní snění (kreativitu), vědomí i nevědomí?

Aby představily své optiky a interpretace změn, jež proběhly za posledních dvacet let, pozvali jsme vůdčí osobnosti, často polárních názorů, z oborů, jež jen zřídka vstupují do přímého dialogu se současným výtvarným uměním a současnými umělci. Tyto osobnosti představí své koncepce, které následně přejdou ve veřejnou diskuzi.

místotranzitdisplay
tagy
účinkujícíPavla Jonnsonová, Jiřina Šiklová, Linda Sokačová
kameraEva Jiřička
zvukEva Jiřička
střihEva Jiřička
kategoriePřednášky
publikováno26. 5. 2009
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
CO SE S NÁMI STALO? S ČLOVĚKEM, SPOLEČNOSTÍ 1989–2009
Alex konstruuje a zase dekonstruuje fluidní identitu, která sebe sama definuje skrze pomíjivé příspěvky, sílu i úzkost, kterou v sobě nesou možnosti zboření hranic mezi subjektem a objektem. Odvážnému, ale i odlehčenému dílu bez výhrad věříme jeho emoce i zranitelnost osobního autorského vkladu.