Count & Collect

Jochen Höller se ve své práci zabývá konceptem objednávky, informací a identitou a snaží se najít nový pohled na různé systémy. Ve svých sociogramech mapuje sítě sociálních vztahů a hierarchií a v textových kolážích k Isaacu Asimovi a Karlu Marxovi převádí čtení knih do subjektivně vytvářených shluků a dává divákovi nahlédnout do jinak neviditelného procesu formování paměti.

Nika Kupyrova představuje ve své sérii Moonshine lustry jako objekty složené z nalezených a sebraných předmětů každodenního užitku. Lustr symbolizuje moderní, uživatelsky příjemnou formu táboráku. Osvětlení rozděluje prostor na zónu světla a bezpečí a zónu temnoty a skrytých obav. Lustr zde představuje určitý remake principu světla jako prastaré ochrany proti zlým démonům. Podobná proměna se skrývá v názvu Moonshine, který nepředstavuje světlo měsíce, ale slangový termín pro načerno pálený alkohol.

umělciJochen Höller, Nika Kupyrova
místoAusarten
tagy
účinkujícíJochen Höller, Nika Kupyrova
kameraIvan Svoboda
střihIvan Svoboda
interviewIvan Svoboda
publikováno7. 3. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Count & Collect
Isabelle Cornaro ve své tvorbě využívá nalezené předměty, prodchnuté symbolickým potenciálem nebo emocionální hodnotou, které prezentuje v různých typech zobrazení a médií, aby odhalila jemné významové posuny, vyvolané procesy reprodukce a překladu. Tyto artefakty, vypůjčené z domácích, dekorativních nebo funkčních kontextů, jsou často spojovány se západní kulturou jako mocenským prostředkem, jejich kombinace a uspořádání v jejím díle diváky vyzývá k otázce vztahů mezi systémy reprezentace a naším chápáním světa.
Michal Škoda pracuje s maximálně redukovanými tvary, které v prostoru hybridně expandují a nepřipomínají tak klasické stereometrické útvary. Působí jako objekty odvozené z futuristické architektury nebo schránky ukrývající nějaké magické tajemství. Čestmír Suška svou práci často definuje skrze materiál. V současnosti stojí pevnýma nohama v nové etapě, která je svázána s kamenem.
Vystavená díla pracují na formální rovině s prvky zmnožení, modulárnosti, seriálního řazení a současně se strategiemi citace a apropriace, zejména ve vztahu k architektonickým formám. Symbolicky spojujícím prvkem výstavy bude motiv stavebního obkladu, dlaždice, respektive keramické kachličky, který se shodně v tvorbě všech tří oslovených autorů/autorek opakovaně vyskytuje.