Profily

Galeristé 03: Filip Polanský

Soukromá Polansky Gallery zahájila provoz v říjnu 2012.

Galerista Filip Polanský působil v letech 1997 – 2008 jako manažer v galerii Jiřího Švestky. Po svém odchodu působil na umělecké scéně v několika projektech (Artmap, Přehlídka animovaného filmu Olomouc, provozoval bytovou galerii Café Tureček). V téže době začal uvažovat o vlastním galerijním projektu, zbrzdila jej však počínající hospodářská krize. Velkou podporu měl Polanský od Michala Mánka, jenž mu zprostředkoval prostor ve stejném objektu se svou galerií Svit. Obě galerie udržovaly vernisážovou symbiózu v domě ve Štefánikově ulici do roku 2014. Po změně majitele objektu oba subjekty přesídlily – Polansky Gallery našla nový prostor ve Veletržní ulici v blízkosti Národní galerie.

Výstavní dramaturgie se odvíjí od zastupování umělců a jejich prezentace.

Galerie nyní zastupuje osm autorů, jež konzistentně podporuje a systematicky pracuje na jejich rozvoji. Poskytuje jim také servis a zázemí pro tvorbu.

V první trojici zastoupených umělců byla Milena Dopitová, Vladimír Houdek a Quirin Bäumler (Německo), následovali Adam Holý, Tillman Kaiser (Rakousko), Lukáš Karbus, Roman Štětina a Martin Kohout. Kritéria pro výběr umělců nejsou vyhraněná – Filip Polanský vybírá subjektivně a intuitivně, dle kvality projevu a síly výrazu autora. Velkou roli hraje podle něj také osobní rovina ve vztahu galerista – umělec. Vybírá si mezi mladšími i etablovanými autory a snaží se o reflexi mezinárodního kontextu.

Kromě výstav kmenových autorů se v Polansky Gallery konají i výstavy, připravené hostujícími kurátory (stálým spolupracovníkem, kurátorem a editorem publikací je Jiří Havlíček). Tyto výstavy jsou převážně zaměřeny na zahraniční tvůrce. Jednalo se tak například o výstavy Slepá láska (2012, kurátor Jiří Havlíček), Usínám hluboko v noci (2014, kurátor Jiří Havlíček), Driving Fast Nowhere (2013-2014, kurátor Martin Kohout) či Suse Weber (2016, kurátor Jiří Havlíček), Thomas Helbig (2016, kurátorka Cora Waschke) a Luisa Kasalicky (2016, kurátor Zdenek Felix). Proběhly zde také výstavy Svätopluka Mikyty (Pomoderna a sedm monochromů, 2014, kurátor Jiří Havlíček) a Václava Stratila (Vývar z pláče, 2014, kurátor Jiří Ptáček). Celkově se v galerii koná pět až šest výstav ročně.

Polansky Gallery se pravidelně účastní uměleckých veletrhů v Berlíně (abc – Art Berlin Contemporary) a Turíně (Artissima), prezentovala se i ve Vídni (Vienna Contemporary).

Nedílnou součástí aktivit galerie je obchodování a vytváření cenových strategií. Galerie tak patří k významným komerčním subjektům na české výtvarné scéně.

Kateřina Štroblová(via artlist.cz)

místoPolansky Gallery
tagy
režieMark Ther
účinkujícíJan Skřivánek, Filip Polanský
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihMark Ther, Jan Vidlička
interviewJan Skřivánek
playlistyGaleristé a Galeristky
kategorieProfily
publikováno30. 12. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Galeristé 03: Filip Polanský
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.
Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.