Profily

Galeristé 01: Mikuláš Nevan

Soukromá galerie Nevan Contempo byla otevřena v listopadu 2014.

Galerista Mikuláš Nevan se již od studií pohyboval v oblasti muzejnictví a galerijního provozu. Po absolvování uměleckého managementu nastoupil do Českého muzea výtvarného umění (pozdější GASK), jako vedoucí registru sbírek a nových médií. Byl tak i při zahajování provozu Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře. Po vyhrocení situace okolo nástupu nové ředitelky instituci s několika spolupracovníky opustil a následně působil v Galerii Jiřího Švestky, kde setrval následující tři roky, kdy se jí pokoušel dostat z krize, v níž se nacházela. Při hledání nových prostor postupně dozrála – i z popudu Nevanových přátel a kolegů - myšlenka na vlastní galerii.

Nevan Contempo sídlí na Žižkově v průjezdu domu v ulici U Rajské zahrady.

Galerie je stále se rozvíjejícím subjektem. Momentálně funguje spíše na nekomerčním principu provozu, založeném na pestré dramaturgii výstav a kurátorských projektů a úzké kooperaci s omezenou skupinou autorů.

Kateřina Štroblová

místoNEVAN CONTEMPO
tagy
režieMark Ther
účinkujícíJan Skřivánek, Mikuláš Nevan
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
překladZuzana Rousová
playlistyGaleristé a Galeristky
kategorieProfily
publikováno27. 12. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Galeristé 01: Mikuláš Nevan
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.
Nejde o to, že by Jakalová přenechávala umělcům veškerou moc a možnost zacházet s prostorem galerie podle svého. Její přístup, jak jej popisuje i ve videu, spočívá ve spolupráci a snaze o překonání a snižování (zbytečných i pevně ukotvených) bariér, které občas každého a každou z nás dělí od toho, co jsme si vysnili. Mimo jiné i sny a imaginace převedené do reality Zuzanu Jakalovou zajímá.
Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.
Existuje v jejich provozu vize a případně koncepční plán, který by reflektoval proměňující se technologické podmínky současného umění? A jaké formy institucionální péče o pohyblivý obraz by tyto instituce vůbec měly nabízet? Jde o podporu při produkci, vystavování, uchovávání? Jak vypadají smluvní vztahy mezi nimi, autory a autorkami?