Diskuze

Kam kráčí Národní galerie?

Debatu Kam kráčí Národní galerie? uspořádal Spolek Skutek jako profesní debatu nad vlekoucí se institucionální krizí našeho největšího muzea umění a postavením současného umění v něm. Zároveň se stala první veřejnou příležitostí sdílet tuto problematiku se současným ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).
Za odbornou veřejnost se panelu zúčastnili: ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová, ředitel PLATO OSTRAVA a bývalý ředitel Moravské Galerie v Brně Marek Pokornýa kurátor a bývalý ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny NGP Otto M. Urban. Zástupci Národní galerie v Praze se panelu i přes pozvání nezúčastnili. Moderovali Marika Kupková(Spolek Skutek) aJan Skřivánek. Debata se uskutečnila ve spolupráci s Centrem pro současné umění Praha.

místoCentrum pro současné umění Praha
tagy
účinkujícíLubomír Zaorálek, Marika Kupková, Urban Otto M., Karina Kottová, Jan Skřivánek, Marek Pokorný
kameraJanek Rous
zvukJanek Rous
střihJanek Rous
kategorieDiskuze
publikováno2. 3. 2020
délka02:23:06
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Kam kráčí Národní galerie?
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.
Pořad, nazvaný Hranaté stoly, jehož moderátorem je Jiří Ptáček (držitel Ceny Věry Jirousové), se snaží prostřednictvím tiskového mluvčího skupiny poslední akci Ztohoven přiblížit širšímu publiku – zasadit ji do kontextu předchozích výstupů a analyzovat představy skupiny o jejím fungování na české umělecké scéně.
Hranaté stoly mají hlouběji a důsledněji představit témata, která překračují hranice „zasvěcené“ umělecké komunity a jsou součástí širšího povědomí společnosti.
Publikace má podobu průvodce 10 trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuse přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.
Diskuse je doplněna několika následnými rozhovory k tématu publikace Brnox, její možné interpretaci a hodnocení.
Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.