Artyčok TV uvádí GASK I. & II. 

Krátce poté, co Artyčok TV na začátku května uveřejnil první díl kritického seriálu, který se zabýval projektem Artbanka, byl policií zadržen hejtman středočeského kraje David Rath. V té době jsme již několik týdnů připravovali nový díl seriálu, jehož tématem byla Galerie Středočeského kraje a změny, které se zde odehrály v období 2010-2011. Zatčení Davida Ratha nás sice připravilo o přímé vyjádření jednoho z hlavních aktérů celého příběhu, zároveň jsme se však rázem ocitli ve zcela nové situaci, kdy všechny události získaly nečekaně aktuální rozměr. Současnou situaci v GASKu svým způsobem předznamenala již téměř zapomenutá epizoda z roku 2009, kdy nově zvolený hejtman David Rath bez udání důvodu odvolal ředitele významné krajské instituce do té doby sídlící v Praze. Přestože měl tento mocenský zásah své konkrétní důvody (nově zrekonstruované prostory Jezuitské koleje v Kutné Hoře a údajná neochota ředitele Ivana Neumanna přesunout galerii z Prahy do Kutné Hory), nesetkal se ze strany umělecké veřejnosti s pochopením. Nesouhlas byl vyjádřen mimo jiné peticí, jenže po krátké době protestní hlasy utichly. Funkcí ředitele byl pověřen Jan Třeštík, který sestavil nový tým, zahájil provoz v prostorách Jezuitské koleje v Kutné Hoře a vše se najednou obrátilo, umělecká veřejnost nešetřila chválou. Ovšem jen do té doby, než byla na začátku roku 2011 po veřejném výběrovém řízení do funkce jmenována manažerka Jana Šorfová. Právě touto událostí a jejím dopadem na samotnou instituci se zabývá dvoudílný kritický seriál GASK. Prostřednictvím rozhovorů s jednotlivými účastníky jsme se snažili objasnit okolnosti a průběh konkrétního výběrového řízení na post ředitele příspěvkové organizace a zároveň jsme chtěli poukázat i na obecnější rovinu této problematiky. Výsledná mozaika rozdílných, často i protichůdných názorů a pohledů na jednu a tu samou událost, se ve výsledku může jevit jako zčásti absurdní příběh, postrádající jasné kontury a místy dokonce i vlastní logiku. Ztížená orientace v celé kauze, způsobená rozpornými výpověďmi účinkujících, jejich nečitelnými motivacemi a jednáním v prostředí bez jasně vymezených pravidel, působí místy až skličujícím dojmem. Přesto, nebo spíše právě proto, je podle nás taková reflexe současného institucionálního provozu důležitá. Ve světle právě probíhajících veřejných výběrových řízení by naše reportáž mohla být vnímána přinejmenším jako případová studie. Obsazování vedoucích pozic kulturních institucí manažery bez odborných znalostí se totiž v českém prostředí stalo v poslední době signifikantním trendem. Vedle Jany Šorfové je v současnosti nejkřiklavějším příkladem zřejmě Vladimír Rösel v čele Národní Galerie. Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti. Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří nám poskytli rozhovory. Dále bychom rádi poděkovali těm, kteří se zúčastnili pracovních projekcí a diskusí v průběhu vzniku obou dílů GASK.

místoGASK
tagy
účinkujícíMartin Dostál, Klára Zubíková, Noemi Smolíková, Ivan Neumann, Jan Třeštík, Jana Šorfová, Jan Skřivánek, Milena Bartlová, Jiří Fajt, Ondřej Chrobák
kameraJiří Havlíček
zvukJiří Havlíček, Johana Švarcová
střihJiří Havlíček, Vjera Borozan
interviewJiří Havlíček, Vjera Borozan, Johana Švarcová
překladTereza Stejskalová
playlistyKritický seriál
kategoriePořady
publikováno30. 11. 2012
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
GASK I.
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Publikace má podobu průvodce 10 trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuse přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.
Diskuse je doplněna několika následnými rozhovory k tématu publikace Brnox, její možné interpretaci a hodnocení.
Pořad, nazvaný Hranaté stoly, jehož moderátorem je Jiří Ptáček (držitel Ceny Věry Jirousové), se snaží prostřednictvím tiskového mluvčího skupiny poslední akci Ztohoven přiblížit širšímu publiku – zasadit ji do kontextu předchozích výstupů a analyzovat představy skupiny o jejím fungování na české umělecké scéně.
Hranaté stoly mají hlouběji a důsledněji představit témata, která překračují hranice „zasvěcené“ umělecké komunity a jsou součástí širšího povědomí společnosti.
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.