Výstava experimentální americké filmařky Barbary Hammer, probíhající jako doprovodný program k letošnímu filmovému festivalu Mezipatra, představí výběr z autorčiny tvorby od počátku 70. let 20. století. 

Barbara Hammer se jako jedna z prvních filmařek ve Spojených státech soustavně zaměřila na tabuizovaná témata spojená s ženskou tělesností a lesbickou sexualitou. Na výstavě nazvané prostě Hammer! jsou k vidění její snímky Superdyke (Superlesba, 1975), Ženy, které miluji (1976) a Nitrátové polibky (1992). Filmy Barbary Hammer dnes patří ke klasice lesbické kinematografie a dočkaly se světového uznání nejen pro otevřený způsob, kterým popisují ženskou touhu po ženách, ale i pro svou experimentální, nelineární formu. Její snímky byly prezentovány ve význačných světových galeriích včetně Muzea moderního umění v New Yorku, pařížského Centre Pompidou a londýnské Tate Modern. Na výstavě ve Fotograf studiu tvoří pandán k vybraným filmům Barbary Hammer fotografie Martiny Uhlířové a videa Veroniky Neumanové a Heleny Sequensové.

umělciMartina Uhlířová, Barbara Hammer, Veronika Neumanová, Helena Sequensová
kurátorZuzana Štefková
místofotograf gallery
tagy
účinkujícíZuzana Štefková
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Vidlička
publikováno26. 11. 2010
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
HAMMER!
V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.
Vycházeje z toho, jak se pod vlivem globálního kapitalismu mění práce a jakou roli hraje ženské dělnictvo, osvojuje si film „Některé ženy, jiné ženy a všichni ti zahořklí pivaři“ (2014, Rehana Zaman) kontroverzním a provokativním způsobem konvence britské telenovely, které prokládá dokumentárním záznamem setkání migrujících žen ve Velké Británii v nezávislé organizaci Justice for Domestic Workers (Spravedlnost pro pracující v domácnostech) v Leedsu.