Reportáže

Ještě jsem tu nebyl

Rozsáhlá retrospektivní výstava současného českého umělce Jiřího Kovandy (1953) sestavená z děl pocházejících z nejrůznějších státních i soukromých sbírek Evropy. Autor je znám zejména svými performancemi z počátku sedmdesátých let. Spolu s řadou evropských autorů tehdy tematizoval meze lidské psychiky a vyjadřoval se skromnou, minimalistickou formou. Organizoval řadu akcí, ve kterých podroboval zkouškám duševní vybavenost svou i přihlížejících osob. Jiří Kovanda také přispěl významnou měrou k nástupu postmoderního uvažování v české kultuře. Vytvořil například řadu děl, ve kterých pracoval s dobově aktuální proměnou společenských hodnot. Výstavu a katalog připravilo ve spolupráci s Domem umění polské Muzeum Współczesne Wrocław.

umělciJiří Kovanda
kurátorAdam Dominik K.
místoDům umění města Brna
tagy
účinkujícíAdam Dominik K., Jiří Kovanda
kameraMarek Delong
zvukMarek Delong
střihMarek Delong
interviewMarek Delong
překladAdéla Dörnerová
kategorieReportáže
publikováno14. 9. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Ještě jsem tu nebyl
Tajné služby nebyly tajné. Každý znal svého donašeče a snažil si ho udržet co nejdéle, protože každý nový mohl přijít s něčím nečekaným. Zprávy agentů byly v podstatě nudné a psány primitivní formou. Téměř každý věděl, jak vypadá anonymní udání. Převzít moc nepadalo v úvahu, moc byla v rukou mocných a ti ji uplatňovali. Zdálo se, že mystika byla jediný způsob, jakým se obyčejný člověk mohl dotknout reality. Ale bylo to jen zdání.
S odstupem viděno je toto místo dobově příznačné, po mnoho let bylo symbolem těch, kteří dobrovolně ukončili svůj život (viz např. jeho role v generačním filmu Šeptej, 1996). Bez přímého odkazu na tuto skutečnost, která se ale nicméně vynořuje v podtextu celé práce, vrhala Markéta Vaňková z mostu sáčky s akrylovými barvami na obří plátno (600 x 800 cm), umístěné v Nuselském údolí. Za pomoci asistentů tento proces snímala několika kamerami. Vznikla tak monumentální abstraktní malba i dokument z celé akce.