Reportáže

KAREL KUNC: BEZPŘEDMĚTNÝ OBJEKT

Karel Kunc zbieral skoro celý rok rôzne mäkkučké páperie, semienka, pierka, a podobne na prechádzkach v prírode. Výsledný naakumulovaný materiál vyklopil v galerii Ve sklepě. Vznikol tak Bezpredmětný objekt, pod vplyvom Malevičových textov z 20.rokov.

umělciKarel Kunc
kurátorMartin Hrubý
místoGalerie ve sklepě
tagy
kameraErik Sikora
zvukErik Sikora
střihErik Sikora
interviewErik Sikora
překladZuzana Frantíková, Martin Rozbroj
kategorieReportáže
publikováno17. 7. 2010
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
KAREL KUNC: BEZPŘEDMĚTNÝ OBJEKT
Výstava jako celek nabízí divácky přístupnou formou možnost vidět jednotlivé okamžiky spojené s pětatřicetiletým vývojem CJCH v širších souvislostech, nahlédnout “pod pokličku” a uvědomit si nesamozřejmost, občasnou absurditu a zároveň obdivuhodnou odolnost uměleckého světa, v tomto případě ilustrovaného stručnými dějinami jedné umělecké ceny.
Továrna na Střekově přes sto let ovlivňuje strukturu města i kvalitu života jeho obyvatel. V době průmyslového rozvoje Johann Schicht a jeho potomci vybudovali ve městě občanskou vybavenost – polikliniku, lázně, jesle, knihovnu a pro své pracovníky i obytné domy. Po zestátnění podniku výroba pokračovala a nadále zaměstnávala velké množství nově usazeného obyvatelstva. I národní podnik Setuza spolčoval své zaměstnance a umožňoval jim realizovat „nadstavbu“, a to především při akcích Revolučního odborového hnutí, pod které spadala organizace oslav Mezinárodního dne žen, mikulášských nadílek nebo dětských táborů.
Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové umělecké směry a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti. Byl obráncem umění ve spojení s životem. V dnešních termínech bychom si snad mohli dovolit použít termín aktivistického či angažovaného umění. Nevěřil v pouze estetickou funkci uměleckého díla a kultury obecně.