Master JAM

malba fotografie

The Master Jam exhibition presents the Masters students of the Finnish Academy of Fine Arts who started their studies last autumn. 

 

umělciHaidi Motola, Paula Ollikainen, Juan Kasari, Pia Mannikko, Anastasia Lobkovski, Arttu Merimaa, Markus Lampinen, Mari Hallapuro, Laura Vainikka, Mari Metsamaki, Elina Vainio, Aino-Marjatta Maki, Heini Matveinen, Anne Tamminen, Jouko Korkeasaari, Jani Rattya, Heli Kurunsaari, Sari Palosaari, Kimmo Kanerva
kurátorHannele Kumpulainen
místoFinland
tagy
malbafotografie
účinkujícíHaidi Motola
kameraHába
zvukHába
střihHába
interviewHába
publikováno19. 9. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Master JAM
No Fun kolektiv, Oskar Helcel, Selma Selman + 1 more
Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2024 se po třech letech vrátila do Moravské galerie v Brně. Poprvé se zde letos představili pouze tři laureátky a laureáti, vybraní mezinárodní porotou dle nových pravidel, namísto dřívějších pěti. Současně s touto změnou zrušila CJCh také věkový limit 35 let.
Petra Janda, Mira Gáberová, Darina Alster + 5 more
Odcizení od přírody prožívá moderní člověk naší zeměpisné šířky s plným vědomím už několik generací. Žijeme se stresujícím pocitem, že cosi životně důležitého přecházíme, že v chodu podporujeme společnost, která přehlíží udržitelnost, a tudíž i možnost přežívání dalších generací všech živých druhů. Současný vývoj nám nepředvídatelným průběhem ročních období dává najevo i další posuny.
Markéta Vaňková
S odstupem viděno je toto místo dobově příznačné, po mnoho let bylo symbolem těch, kteří dobrovolně ukončili svůj život (viz např. jeho role v generačním filmu Šeptej, 1996). Bez přímého odkazu na tuto skutečnost, která se ale nicméně vynořuje v podtextu celé práce, vrhala Markéta Vaňková z mostu sáčky s akrylovými barvami na obří plátno (600 x 800 cm), umístěné v Nuselském údolí. Za pomoci asistentů tento proces snímala několika kamerami. Vznikla tak monumentální abstraktní malba i dokument z celé akce.
Giulio Zannol
Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.