Profily

Michal Pěchouček, Jan Horák

Michal Pěchouček (1973) je výtvarník, pedagog, kurátor, režisér a několik let vytváří tandem s dramaturgem Janem Horákem (1977) v divadle Studio Hrdinů, jehož je Horák zároveň i uměleckým ředitelem.
První vzájemná spolupráce započala v roce 2009 hrou Muži malují, jež byla prezentována v MeetFactory. Charakteristickým rysem jejich divadelního stylu je zcela osobitý experimentální jazyk, v němž oba plnou měrou uplatňují své dosavadní zkušenosti z různých uměleckých žánrů. Vytvářejí tak jakousi plynoucí představu, rozmanitě rozvrstvenou a specificky pojatou pomocí rozličných vizuálních podnětů. Častokrát se také oba nechávají inspirovat konkrétními literárními díly. Ojedinělou divadelní percepci, se kterou se divák setkává, je tedy potřeba číst jako otevřenou esej, která pracuje s vizuálním zobrazením. Interdisciplinární přesahy, do kterých autoři zahrnují konkrétní vizuální řeč některých současných mladých umělců, se snaží pracovat s atmosférou divadelní scény. Většina her, ať už podprahově kritických či ironických (Muži malují, Marbot, Citový komediant), však vždy citlivě poukazuje na vztah jednotlivce k celku.

Dvojice autorů využívá principů konceptuálních úvah a rovněž staví na tradičních základech činohry. Zpočátku jejich role mohly mít daná měřítka – Michal Pěchouček zasahoval více do výtvarné scény, Jan Horák upravoval texty. Nyní však v jejich společné práci rozpoznáváme až jakési metafyzické splynutí, což oba nutí zvažovat stále nové a nové možnosti, co se např. scénografického pojetí či struktury režijního textu týče. Jednu z mnoha tematických linií tvoří hodnota objektivní pravdy, kterou může divák vysledovat, jak však onen dosah uchopí, nechávají autoři čistě na něm.

Tea Záchová

umělciMichal Pěchouček, Jan Horák
místoPraha
tagy
účinkujícíMichal Pěchouček, Jan Horák
kameraIvan Svoboda
zvukIvan Svoboda
střihIvan Svoboda
interviewIvan Svoboda, Tereza Záchová
překladKateřina Prokešová
kategorieProfily
publikováno18. 4. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Michal Pěchouček, Jan Horák
Komponovaná událost propojuje různé manifestace tělesnosti s koncepty, které tělesnou totalitu a normalitu narušují. Událost, která na těle staví i tělo využívá. Událost, ve které se těla umělkyň*umělců setkávají s těly publika. Událost, ve které je možné se pohybovat, volit si směr a úhel pohledu, dotknout se (sebe)? Fyzická blízkost už dlouho nebyla bezpečná. Je přece úplně normální mít tělo! Ať je jakékoliv!
Oni pozerajú na D'EPOG, D'EPOG pozerá na nich. Spolu čučia. Je otvorené participácii, rado spolupracuje, pozýva množstvo umelcov z rôznych odborov. Každé leto realizuje workshopy. Nebojí sa nikoho a ničoho, keď sa bojí, svoj strach zdieľa a prekonáva. Stále na sebe pracuje. Je neprenosné aj keď nákazlivé. Je vzácne aj obyčajné, je neinstantné a je vždy naplno tu a teraz, je to láska, sloboda, radosť, prekvapenie, test odolnosti, terapia, zdieľaná hyperempatia, reptile fantasy, živé striebro, nekonečná žúrka, pecka. Je to WAW. Po ňom len potupa.