POKUS O

Výstavný  projekt Pokus O Miroslava Nicza (1963)nadväzujena staršie videoperformancie, predovšetkým na Autofikciu – Nulový variant (TG Poprad, 2001), v ktorej uplatnil písanie textu. V aktuálnom projekte sa opäť stretáva akcia (naživo uskutočnená i sprostredkovaná projekciou) a textové umenie, ktoré artikulujú dlhodobé sféry záujmu výtvarníka: interakciu medzi výtvarným a divákom a priepustnosť hranice oddeľujúcej umenie od bežného života. V prípade Pokusu kladie dôraz na (ne)opodstatnenosť existencie umenia, ale aj na zmysel umeleckej produkcie, pričom osoba výtvarníka a jeho digitálneho „alter ega“ sú skôr vo vzájomne kooperujúcom vzťahu.

umělciMiroslav Nicz
místoPovažská galéria umenia v Žiline
tagy
účinkujícíMiroslav Nicz
kameraJana Kapelová
zvukMaja Štefančíková
střihJana Kapelová
interviewJana Kapelová
překladZuzana Frantíková, Martin Rozbroj
publikováno30. 9. 2010
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
POKUS O
Výstavní projekt si klade za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima.
Továrna na Střekově přes sto let ovlivňuje strukturu města i kvalitu života jeho obyvatel. V době průmyslového rozvoje Johann Schicht a jeho potomci vybudovali ve městě občanskou vybavenost – polikliniku, lázně, jesle, knihovnu a pro své pracovníky i obytné domy. Po zestátnění podniku výroba pokračovala a nadále zaměstnávala velké množství nově usazeného obyvatelstva. I národní podnik Setuza spolčoval své zaměstnance a umožňoval jim realizovat „nadstavbu“, a to především při akcích Revolučního odborového hnutí, pod které spadala organizace oslav Mezinárodního dne žen, mikulášských nadílek nebo dětských táborů.