MOJE NOVINY

Tématem výstavy v Praze usazeného lotyšského fotografa Ivarse Gravlejse jsou paradoxy a frustrace provázející fungování současného umělce v tržním systému. Projekt představuje tvorbu v Praze žijícího lotyšského konceptuálního umělce a fotografa Ivarse Gravlejse (1979). Výstava Moje noviny je dokumentací ročního působení autora v jednom z předních českých deníků. Gravlejs zde pracuje jako fotograf-reportér, je redaktory vysílán na nejrůznější místa v Praze, aby pořídil dokumentární fotografie povětšinou zcela banálních, nudných situací. Ivars Gravlejs tyto fotografie před odesláním do redakce upravuje v počítači. Někdy jde o téměř nepostřehnutelné detaily, které bez znalosti originální fotografie prakticky nelze odhalit, jindy jsou manipulace troufalejší – operní pěvec José Carreras má na jedné z fotografií na pravé ruce pouze čtyři prsty, v zácpě na dálnici se podezřele opakují ta samá auta, spisovatel Zdeněk Mahler má na tričku absurdně rozmístěny knoflíky… Jistá nenápadnost je ovšem u těchto posunů nutná, aby manipulace nebyly odhaleny fotoeditorem. Gravlejsův projekt je typickou ukázkou tzv. subverzivního umění, tedy umění, které parazituje na určitém subjektu a svým působením tento subjekt (v tomto případě mediální společnost) podrývá a kritizuje. Ivars Gravlejs na jedné straně zpochybňuje autoritu mediálního molochu, zpochybňuje autenticitu a objektivitu informací, které jsou jakýmkoli způsobem medializovány, zprostředkovány, současně se ale také zamýšlí nad neblahou situací současného umělce, který je často z ekonomických důvodů nucen svou uměleckou tvorbu omezit a pracovat v jiné oblasti. Gravlejs tak své umění opatrně „propašoval“ také do své každodenní „neumělecké“ činnosti.

umělciIvars Gravlejs
kurátorMilan Mikuláštík
místoNoD/BOX
tagy
kameraIvan Svoboda
zvukIvan Svoboda
střihIvan Svoboda
interviewIvan Svoboda
publikováno16. 4. 2009
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
MOJE NOVINY
Konceptuální umělec, performer a literát Milan Kozelka (1948‒2014) zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii a jeho básně jsou dnes řazeny do kontextu českých ohlasů americké beatnické literatury. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let obrátil pozornost k akčnímu umění.