Jiří Příhoda i Pavel Humhal, pedagogové atelieru, jsou umělci, kteří pracují s prostorem neobvyklými způsoby. Dokážou citlivě reagovat na dané prostředí, mají smysl pro měřítka a vztahy mezi jednotlivými prvky a celkem. Umí zvolit vhodné výrazové prostředky a nezáleží na tom, jestli klasické nebo netradiční. Ateliér intermediální tvorby II je založen na tom, že každý má svobodnou volbu v technických postupech, kterými chce uskutečnit své představy. Oba pedagogové přistupují ke studentům nanejvýš tolerantně, jen se jim snaží naznačit, jakým směrem se vydat. Tato výstava představuje ateliér, který má za sebou deset let intenzivní práce. Prošli jím umělci různého typu. Zkoušejí rozmanité možnosti, je pro ně důležitý spíše proces, než jeho výsledek. Jejich cesta tak zůstává otevřená. Mohou se ocitnout na křižovatkách, na kterých se budou muset rozhodovat, kudy se vydat. Třeba se někdy zmýlí a budou se muset vracet, ale pořád jim zůstává možnost svobodné volby. Ať už si vybrali jakékoliv médium, zabývají se v něm ztvárněním prostoru v souvislosti s jevy a situacemi přinášenými současnou dobou. Někdy se pokoušejí vyjádřit harmonii č disharmonii vztahů v rámci uměleckého projevu, ať už jde o jeho volné č užité formy. Jindy se ocitají na rozhraní mezi různými myšlenkovými oblastmi. Zasahují do dalších tvůrčích sfér a propojují vizuální projev s filozofií, psychologií či sociologií.Na tomto ateliéru je sympatické, že pedagogové studentům jejich cestu nijak neusnadňují, ale také ji nijak neomezují. Nedávají jim návod, kudy se vydat, protože právě okamžiky přemýšlení o tom, co, jak a proč dělat, jsou snad ještě důležitější než samotné uskutečnění představ. Právě toto hledání se stalo základem programu ateliéru, který se rozvíjel deset let a který nyní završuje svou činnost. Svou otevřeností a zároveň důsledností v realizaci myšlenek se výrazně zapsal do novodobé historie pražské Akademie výtvarných umění.
