Několik následujících dílů kritického seriálu budeme věnovat fungování Národní galerie v Praze. 

Vzhledem k rozsahu a složitosti dané problematiky jsme se rozhodli soustředit pouze na témata, která se týkají provozu současného umění.

V prvním díle mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění. Ve většině případů však v důsledku nešlo o institucionální kritiku v pravém slova smyslu, ale jednalo se spíše o vymezování se vůči jejímu tehdejšímu řediteli, Milanu Knížákovi.

Určitým katalyzátorem těchto událostí byl konflikt mezi Davidem Černým a Milanem Knížákem, který vznikl během instalace výstavy laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2000 a jejich spor vyvrcholil při vyhlašování vítězné ceny. Tu si David Černý na protest převzal před budovou Veletržního paláce. Pár měsíců poté byla studenty pražské Akademie výtvarných umění uspořádána „protiknížákovská“ demonstrace.
Následovaly akce uměleckých skupin (Pode Bal, Rafani, Guma Guar resp. Milan Knížák) a umělců ( Avděj Ter-Oganjan, Richard Wiesner, Vojtěch Stoklasa). Svým zaměřením a celkově odlišným přístupem z této řady vybočují Reprezentace národa, rozsáhlý výzkumný projekt umělecké dvojice Jespera Alvaera & Isabely Grosseové a Na okraji jámy, akce realizovaná v roce 2006 skupinou Rafani.

V roli komentátora, zasazujícího konkrétní ukázky a díla do širšího kontextu, vystupuje teoretik umění Jan Zálešák, který také spolupracoval na konečné podobě celého pořadu.

místo_Neurčené místo
tagy
režieJiří Havlíček, Vjera Borozan
účinkujícíDavid Černý, Milan Mikuláštík, Jan Zálešák, Richard Wiesner, Petr Motyčka, Ondřej Brody, Vojtěch Stoklasa, Václav Magid, Marek Meduna, Avděj Ter-Oganjan
kameraJiří Havlíček
zvukJohana Švarcová
střihJiří Havlíček
interviewJiří Havlíček, Vjera Borozan
překladTereza Stejskalová
playlistyKritický seriál
kategoriePořady
publikováno5. 6. 2013
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
NG 1
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.
Po květnovém dílu kritického seriálu o Artbance jsme se rozhodli, že jako součást nově vznikající řady kritických pořadů pro Artyčok TV chceme postupně publikovat rozšířené verze rozhovorů s vybranými účinkujícími.Vzhledem k výsledné stopáži celého pořadu se totiž některé vyslovené argumenty, myšlenky a názory ocitly poněkud stranou hlavního tématu, což jim však neubírá na zajímavosti.
Pořad, nazvaný Hranaté stoly, jehož moderátorem je Jiří Ptáček (držitel Ceny Věry Jirousové), se snaží prostřednictvím tiskového mluvčího skupiny poslední akci Ztohoven přiblížit širšímu publiku – zasadit ji do kontextu předchozích výstupů a analyzovat představy skupiny o jejím fungování na české umělecké scéně.
Hranaté stoly mají hlouběji a důsledněji představit témata, která překračují hranice „zasvěcené“ umělecké komunity a jsou součástí širšího povědomí společnosti.