Několik následujících dílů kritického seriálu budeme věnovat fungování Národní galerie v Praze. 

Vzhledem k rozsahu a složitosti dané problematiky jsme se rozhodli soustředit pouze na témata, která se týkají provozu současného umění.

V prvním díle mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění. Ve většině případů však v důsledku nešlo o institucionální kritiku v pravém slova smyslu, ale jednalo se spíše o vymezování se vůči jejímu tehdejšímu řediteli, Milanu Knížákovi.

Určitým katalyzátorem těchto událostí byl konflikt mezi Davidem Černým a Milanem Knížákem, který vznikl během instalace výstavy laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2000 a jejich spor vyvrcholil při vyhlašování vítězné ceny. Tu si David Černý na protest převzal před budovou Veletržního paláce. Pár měsíců poté byla studenty pražské Akademie výtvarných umění uspořádána „protiknížákovská“ demonstrace.
Následovaly akce uměleckých skupin (Pode Bal, Rafani, Guma Guar resp. Milan Knížák) a umělců ( Avděj Ter-Oganjan, Richard Wiesner, Vojtěch Stoklasa). Svým zaměřením a celkově odlišným přístupem z této řady vybočují Reprezentace národa, rozsáhlý výzkumný projekt umělecké dvojice Jespera Alvaera & Isabely Grosseové a Na okraji jámy, akce realizovaná v roce 2006 skupinou Rafani.

V roli komentátora, zasazujícího konkrétní ukázky a díla do širšího kontextu, vystupuje teoretik umění Jan Zálešák, který také spolupracoval na konečné podobě celého pořadu.

místo_Neurčené místo
tagy
režieJiří Havlíček, Vjera Borozan
účinkujícíDavid Černý, Milan Mikuláštík, Jan Zálešák, Richard Wiesner, Petr Motyčka, Ondřej Brody, Vojtěch Stoklasa, Václav Magid, Marek Meduna, Avděj Ter-Oganjan
kameraJiří Havlíček
zvukJohana Švarcová
střihJiří Havlíček
interviewJiří Havlíček, Vjera Borozan
překladTereza Stejskalová
playlistyKritický seriál
kategoriePořady
publikováno5. 6. 2013
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
NG 1
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.
Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti.
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.