Budování památníku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech

„Definitivní tečka za kauzou Lety? Vepřín převzalo Muzeum romské kultury“ - tak zní titulek aktuálního článku z regionálních novin Deník.cz. Samotný výkup vepřína vybudovaného v roce 1972 na místě dřívějšího tzv. cikánského tábora, který v letech 1942–1943 sloužil jako koncentrační tábor pro romské obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava, má konečně uzavřít spory státu s aktivisty, jež se vlečou od půlky 90. let 20. století. Ačkoliv předání areálu bývalého vepřína do rukou Muzea romské kultury je symbolicky nesmírně významný okamžik, periodicky se opakující výroky politiků zpochybňující utrpení vězňů v táboře odhalují, že kauza Lety stále žije. Existence vepřína totiž spíše umocňovala obecnější spor o výklad historie tábora a jeho místo ve vyprávění českých dějin.
V diskuzi se hosté věnovali úpravě místa bývalého koncentračního tábora v nový památník. Co, jakým způsobem a pro koho by měl památník připomínat? Jak budovat památník v situaci, kdy se na různých rovinách stále vede spor o výklad daného místa a jeho role v kolektivní paměti? Jaké funkce – umělecká, vzdělávací, vzpomínková apod. – by památník měl plnit?

Hosté:
Anežka Bartlová (historička umění, kritička, Vysoká škola uměleckoprůmyslová)
Jana Horváthová (historička, muzeoložka, Muzeum romské kultury)
Čeněk Pýcha (historik, redaktor, Ústav pro studium totalitních režimů)
Pavel Sterec (umělec, Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně)

Moderátor:
Pavel Baloun (historik, Fakulta humanitních studií UK a Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies)

Diskuze byla součástí doprovodného programu výstavy Forensic Architecture: The Architecture of Conflict.

související s
Budování památníku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech

Absence ve videoarchivu 3 (kolekce VVP AVU) - Paměť, migrace a nacionalismus

Výzkum ve filmovém archivu vynesl na světlo videa, která se kriticky zabývají kategorií národní identity a prázdnými místy v národní paměti. V umělecké dekonstrukci národních symbolů, míst paměti a stereotypů se dají dobře odhalit tyto nacionalismy a rasismy, které jsou těmto prázdným místum dlužni. Tyto filmy tak přispívají k vyplňování těchto prázdných míst.

Art Centrum: Dny slávy (1977)

Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.
01:05:08

Otevřená cesta

Výstava Otevřená cesta / The road is open / Phundrado drom a tradiční kultura Romů v ní zobrazená, se stává odrazovým můstkem pro konverzaci tří romských osobností o podobách romipen, vlastních kořenech a významu etno emancipačního hnutí na současnou kulturu Romů.

SOFT NORM – Komu patří veřejný prostor? (s důrazem na roli uměleckých děl)

02:01:01