identita

NG 1

Vjera Borozan, Jiří Havlíček
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.

Poetika identit

Lizaveta Hridzyushka, Šimon Kadlčák, Alex Sihelská + 4 more
V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
0:13:18

Si četli

Minh Thang Pham
Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.

Meze interpretace

Pětice maďarských umělců prezentuje svou tvorbu v krátkých medailonech, přičemž jim v paralelních videích sekundují osoby náhradníka, který se v samostatných portrétech ujímá výkladu děl se suverénností autora. Předkládá pět různých podob své tvorby v oblasti rozličných médii či tvůrčího zaměření (malba, socha, fotografie, video, instalace). 

Zdroje nového stylu. Hračky nastupující generace umělců

David Adamec, Josef Bolf, Ondřej Chrobák + 23 more
Ve skleněných vitrínách zde kurátoři prezentovali dětské hračky čtyřiceti vybraných umělců, architektů a teoretiků, s nimiž byli generačně spříznění, a kteří tedy vyrůstali v období 70. a 80. let. Zpětně viděno je výstava napůl vážným a napůl ironickým komentářem k této spřízněnosti a předznamenáním obratu k období normalizace jako zdrojového období řady českých umělců po roce 2000.

The New Dictionary of Old Ideas

Boris Buden, Keti Chukhrov, Milena Bartlová + 2 more
Sympozium reaguje na současnou kulturní a politickou situaci, vzestup nacionalistické politiky, populismu, euroskepticismu a protiimigračních postojů, z perspektivy současného umění a teorie. Tuto tendenci lze pozorovat nejen lokálně, ale i v celé Evropě. Důraz je položen na interdisciplinární výměnu názorů diskutovaných ve skupině historiků umění, sociologů, filozofů a teoretiků umění.

Ve světle barevné revoluce

Vlny tzv. barevných revolucí v bývalých sovětských republikách, jako např. v Gruzii („růžová revoluce“) nebo na Ukrajině („oranžová revoluce“), jsou povstání za spravedlivé a demokratické prezidentské volby. Duch barevných revolucí, který se vyznačuje neuspokojivým stavem volebních institucí a snahou tento stav vylepšit, je přítomen téměř ve všech postsovětských republikách.

NOZ: Sráč Sam a Galerie Sam83

Kolem Sráče Sama a Galerie Sam83 vznikl a funguje prostor pro kritické a otevřené myšlení, který pokrývá množství aktivit. Jak tento prostor vznikal, co dnes znamená a co jej vyplňuje, zjišťuji v prvním dílu NOZ.

Kritické reflexe k výstavě "Budování státu, reprezentace Československa v umění, architektuře a designu"

V nepravidelné rubrice kritických reflexí výstav nabízíme vždy několik různých pohledů očima teoretiků a kritiků současného umění.
Druhý díl se věnuje výstavě Budování státu, reprezentace Československa v umění, architektuře a designu, která proběhla v Národní galerii v Praze.
K výstavě se vyjádřili Ivan Jurica, Marie Klimešová a Tomáš Pospiszyl.

LACKA - Ladislava Gažiová

Ladislava Gažiová
Ladislava Gažiová je malířka, kurátorka a aktivistka, pocházející ze Slovenska a dlouhodobě žijící v Praze. Pro její ranou tvorbu je typická inspirace graffiti, užívání šablon a sprejů a práce se společenskými tématy. V posledních letech se však Gažiová věnuje spíše kurátorské práci, ve které jsou společenská témata, respektive téma romské menšiny, středobodem její práce.

M.M.

Jiří David
Marilyn Monroe do života navrací její rozverná dvojnice. Zpomalená arabská hudba, doprovázející obraz, je podle Jiřího Davida „spíše jistý druh schválnosti, taková arabeska, asi jako ten fíkus, či co to je za "Marilyn" nebo jako její naivní pohyby rukou a těla“. Stejně tak může být interpretovaná jako kontrapunkt, ukazující rozpory mezi naším a muslimským pojetím ženy.