Nikoliv představy, jen věci samotné / Řeky netečou okolo nás, ale skrze nás

Nikoliv představy, jen věci samotné / Řeky netečou okolo nás, ale skrze nás

Během červnového přednáškového večera vystoupil švýcarský architekt Georges Descombes, který představil svůj přístup k regeneraci krajiny a veřejnému prostoru v přednášce nazvané Nikoliv představy, jen věci samotné. Název vychází z poetiky Williama Carlose Williamse, konkrétně z výroku „No ideas but in things“ z básně Paterson a odráží zaměření na proces a hmatatelné výsledky.

Na příkladu obnovy řeky Aire v Ženevě Descombes přiblížil svůj dvousložkový přístup. Projekt propojuje bývalý kanál s novým říčním korytem a vytváří veřejný prostor sloužící jako venkovní laboratoř i scénu pro veřejnou debatu. Cílem je překročit hranice odborného diskurzu a zapojit širší publikum do pozorování i kritického hodnocení probíhajícího experimentu. Ústředním prvkem Descombesovy práce je návrh založený na procesu – tedy chápání designu jako neustále se vyvíjejícího přístupu, vycházejícího z pozorování a interakce s místem a jeho kontextem.

Současně s Georgesem Descombesem vystoupila česká krajinářská architektka Klára Salzmann, která představila svůj přístup k systémové regeneraci vody v krajině jako klíčovému předpokladu pro náš život, biodiverzitu a veřejný prostor. Její přednáška Řeky netečou okolo nás, ale skrze nás aneb Fascinace říční krajinou navazuje na odkaz prof. Štěrby, jenž definoval význam a komplexitu říční krajiny v českých zemích.

Ve svém vystoupení poukázala na fenomén vody, která je dnes vnímána především jako zdroj života a základ pro lidské aktivity. Voda však zároveň utváří naši Zemi a řídí se vlastními, přesně vymezenými cestami. Historie ukazuje, že pokusy tyto danosti měnit a ignorovat dynamiku přírodních procesů nepřinášejí dlouhodobě udržitelné výsledky. Jaké tedy máme možnosti přežití v naší krajině, aniž bychom ohrozili samotnou podstatu našeho bytí a ducha? Klára Salzmann se ve své práci věnuje hledání modelů umožňujících harmonickou koexistenci člověka a živého světa kolem nás.

Georges Descombes žije a pracuje v Ženevě. Studoval architekturu v Ženevě, v Curychu a v Londýně (AAGS). Přednášel na fakultě architektury Ženevské univerzity, na Berlage Institute a jako hostující profesor na Harvard GSD, na fakultě architektury University of Virginia, na univerzitě v Berkeley a na Rapperswil School of Landscape Architecture. Dále aktivně přednáší po celé Evropě, v USA, Izraeli, Číně a v Jižní Americe. Dlouhodobě se věnuje regeneraci krajiny a propojení architektury s přirozeným vývojem místa. Mezi jeho realizace patří například park v Lancy, památník Bijlmer v Amsterodamu či Parc de la Cour du Maroc v Paříži. V současnosti pracuje na projektech v Ženevě, Lyonu, Bruselu a Antverpách, často ve spolupráci s ženevským ateliérem ADR. Ústředním prvkem jeho přístupu je chápání designu jako procesu – nikoli pevně daného plánu, ale neustále se vyvíjejícího dialogu mezi návrhem a samotným místem.

Klára Salzmann žije a pracuje v pohoří Brdy na českém jihozápadě. Krajinářskou architekturu studovala v Budapešti a v Nitře. Na Fakultě architektury ČVUT v Praze vede Atelier velkých krajinářských měřítek v rámci výuky oboru Krajinářská architektura. Zabývá se plánováním krajiny pro města Banská Bystrica, Plzeň – Park sv. Jiří, Blovice, Spálené Poříčí, Zbiroh a mnohé obce. Přednáší pro starosty obcí napříč celou republikou. V roce 2015 realizovala projekt obnovy krajiny česko-německého pohraničí v rámci modelové obce Výškovice.