Když v roce 1949 hrdina socialistické práce narazil na ropu uprostřed Kaspického moře, otevřela se nová kapitola v dějinách těžby uhlovodíků v Ázerbájdžánu, která měla utvářet ropné představy socialistického antropocénu. Pro sovětské průkopníky ropného průmyslu na moři bylo postaveno utopické město na kůlech, vybavené ubytovnami, technickou školou, knihovnami, obchody, nemocnicí, kinem, zahradami a výrobnou limonád.
Ropné skály byly magnetem pro umělce, kteří v 50. letech 20. století podnikali namáhavou cestu, aby se stali svědky hrdinství ropných dělníků v jejich boji s živly při těžbě kaspického „černého zlata“. Tato prezentace se zabývá zobrazením Ropných skal v socialistickém umění jako výjimkou z obecné neviditelnosti ropného průmyslu v moderní literatuře a umění. Jak si můžeme vysvětlit prominenci obrazů ropných vrtů v sovětském ázerbájdžánském umění a co nám to říká o ropné imaginaci socialistického antropocénu? Jaký význam měl posun od étosu „poroučení Zemi, aby sloužila socialismu“, který byl charakteristický pro socialistické realistické „ropné“ obrazy, k diferencovanějším postojům k přírodě, které lze zjistit v dílech v přísném stylu z konce 50. a počátku 60. let? Jak umělci řešili sociální a environmentální důsledky nepřehlédnutelné závislosti průmyslové modernity na uhlovodících?
Maja a Reuben Fowkesovi jsou historici umění, kurátoři a ředitelé Centra postsocialistického umění (PACT) na Institute of Advanced Studies, University College London. Zabývají se dějinami umění dvacátého století v období socialismu od východní Evropy po střední Asii a současnou uměleckou angažovaností v oblasti ekologie, klimatu a antropocénu. Mezi jejich publikace patří Art and Climate Change (Thames & Hudson, 2022), Central and East European Art Since 1950 (Thames & Hudson, 2020), speciální číslo Third Text, které Reuben hostoval a které se věnuje „aktuálně existujícím uměleckým světům socialismu“ (2018), a Majina monografie The Green Bloc: (CEU Press, 2015). Maja je hlavní řešitelkou projektu Evropské výzkumné rady (ERC) a britského výzkumného a inovačního grantu (UKRI) Consolidator Grant on the Socialist Anthropocene in the Visual Arts (SAVA) (2022-27). Jejich výuka na UCL History of Art zahrnuje moduly Art History for a Climate Emergency a Contemporary Art and Climate Change a podílí se také na interdisciplinárním modulu Anthropocene Studies. Mezi jejich kurátorské výstavy patří „Colliding Epistemes“ v Bozar Brussels (2022) a „Potential Agrarianisms“ v Kunsthalle Bratislava (2021) a vedli projekt Getty Foundation Confrontations: Sessions in East European Art History (2018-22). Hojně publikují v recenzovaných časopisech, editovaných knihách, výstavních katalozích a na platformách pro současné umění, včetně Art Monthly, Texte zur Kunst a Springerin, a spolupořádají podcast SAVA Left to be Desired.
Přednáška je v angličtině.
