Reportáže

Olga Karlíková: 1923 - 2004 Naslouchání

Jméno Olgy Karlíkové (1923–2004) bývá spojováno především s jejími “ptačími zpěvy”, jimiž originálním způsobem obohatila umění druhé poloviny 20. století o vizuální záznamy zvuků přírody. Její přístup byl ve své době ojedinělý: nejednalo se o konceptuální záměr, ale o pokorné naslouchání přírodě, které se stalo základním principem celé její mnohostranné tvorby.

Retrospektiva v Museu Kampa, člení dílo Olgy Karlíkové do tematických celků Země / Voda / Prostor / Zpěvy, které od 60. let průběžně systematicky zkoumala. Na výstavě jsou představeny malby a kresby jak ze sbírek českých galerií a muzeí, tak především z pozůstalosti autorky. První komplexní přehlídku jejího díla z období 1948–2004, včetně pozoruhodné informelní etapy, doplňují i ukázky ilustrátorské práce a také návrhy a realizace textilu, kterému se více než dvacet let profesně věnovala v Ústavu oděvní a bytové kultury.
Výstavu uspořádala Sophistica Gallery ve spolupráci s Museem Kampa.

umělciOlga Karlíková
kurátorAnežka Šimková, Terezie Zemánková
místoMuseum Kampa
tagy
účinkujícíTerezie Zemánková
kameraJiří Žák
zvukJiří Žák
střihJiří Žák
interviewJiří Žák
kategorieReportáže
publikováno14. 12. 2020
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Olga Karlíková: 1923 - 2004 Naslouchání
Slunce se netočí kolem Země, a Země se netočí kolem lidstva, hierarchie se rozpadá a všechno je najednou stejně důležité. Hledáme cesty dál, ven z katastrof a pastí, do kterých se člověk dostal, hledáme svoji skutečnou roli, pozici v ekosystému, pokud ještě nějaká je, jaká byla a jak se nutně mění. Hledáme cesty, jak se z role lidstva jako nemoci, jako parazita, stát zase hodnotnou součástí celku, spojit se, navázat kontakt. Naslouchat znamená možnost porozumět, přijmout.