Pořady

OMG!!!

Nový díl kritického seriálu vychází z vleklé kauzy okolo vzniku ostravské městské galerie. Zdánlivě lokální spor o "správnou" podobu jedné instituce ovšem představuje daleko zajímavější rámec dění, který je veskrze symptomatický pro mnoho nejasných a podivných pohybů na české umělecké scéně a celém poli kulturní politiky vůbec. Ostrava se, zejména v poslední dekádě pokouší proměnit v hi-tech vědecké a technologické centrum se silnou vzdělávací a kulturní politikou, ovšem možná už samotný neúspěch při kandidatuře na Evropské Hlavní Město Kultury 2015 vypovídá o nutnosti uchopení (chápání) a realizace tohoto přerodu jinak.


Studie případu OMG je zmenšeným modelem celorepublikové problematiky (nejen) kulturní politiky současnosti a ukazuje, kam až je třeba upírat pozornost, aby bylo vůbec možné se na tomto poli smysluplně pohybovat a konat. Zároveň zkoumá pestrou a různorodou pavučinu zájmových skupin, které se v této oblasti chtějí realizovat či se alespoň podílet na jednotlivých rozhodnutích.
OMG je ovšem i určitou (ač ještě ne zcela potvrzenou) nadějí, že přísným a vytrvalým kritickým dohledem nad formováním veřejné instituce (institucí veřejného zájmu) lze i zvnějšku rozhodovacího aparátu dosáhnout přesvědčivých výsledků a měnit leckterá chybná či skandální rozhodnutí i po jejich přijetí.

místoOstrava
tagy
režieJanek Rous
účinkujícíJan Keller, Andrea Vojkovská, Jiří Surůvka, Jan Světlík, Marek Pokorný, Ilona Rozehnalová
kameraJiří Havlíček, Giulio Zannol, Janek Rous
zvukJohana Švarcová
střihJanek Rous
překladPalo Fabuš
playlistyKritický seriál
kategoriePořady
publikováno28. 12. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
OMG!!!
Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Publikace má podobu průvodce 10 trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuse přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.
Diskuse je doplněna několika následnými rozhovory k tématu publikace Brnox, její možné interpretaci a hodnocení.