Segregace

Dne 13. listopadu 2007 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek velkého senátu ve věci D. H. a ostatní proti České republice, ve kterém většinou třinácti hlasů proti čtyřem dospěl k závěru, že Česká republika porušila zákaz diskriminace 18 stěžovatelů ve spojení s jejich právem na vzdělání.

Výstava Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí! Vol.2 (Ohlédnutí po 10 letech.), si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému segregace Romů a to nejen v českém vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o oddělění Romů od zbytku „bílé“ společnosti.
Umělci participující na výstavě se tedy neomezují na konstatování, že normální děti nepatří do bývalých praktických škol, ale zamýšlí se nad mechanismy, které bílé většině umožňují izolovat romské spoluobčany. Zároveň tento projekt nabízí jiný pohled na samotnou romskou komunitu, která je tentokrát nahlížena očima romských umělců.
Pro romské děti na českých školách je segregace každodenní realitou. Od svých šesti let jsou umisťovány do segregovaných škol nebo segregovaných tříd se sníženou kvalitou vzdělání, které přispívá k začarovanému kruhu celkového vyloučení Romů ve společnosti.

Tato výstava upozorňuje na segregaci z pohledu Romů jak v rámci školního vzdělávacího systému, tak i mimo něj. Poukazuje na rasismus, který může být skryt ve veřejných debatách do zdánlivě neutrálních frází, jež představují Romy jako odlišné od zbytku „bílé společnosti“. Současně tento projekt představuje pohled na samotnou romskou komunitu z odlišného hlediska, tentokrát viděného romskými očima. Namísto toho, aby výstava zdůrazňovala předpokládané neúspěchy přizpůsobivosti Romů nebo problémy soužití s mainstreamovou společností, zaměřuje se na pozitivní hodnoty.


Výstava se koná k desátému výročí rozsudku D. H. proti České republice z Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten zjistil, že český školský systém se dopustil diskriminace romských dětí. Česká vláda se zavázala zacházet se všemi dětmi stejně a zavedla řadu reforem. Po deseti letech však romské děti stále čekají na rovné šance.


Součástí výstavy, bude i veřejná diskuse, která se uskuteční 14. 11. 2017 od 14:00 hodin. Tato diskuse se uskuteční v rámci „Studio Letná“ v rámci debaty umělci budou probírat téma výstavy, tedy segregaci romských dětí ve vzdělávání a také hranice mezi uměním a aktivismem.

související s
Segregace

0:52:52

Architektura soužití: VinziRast-mittendrin

Třetí díl z cyklu Architektura soužití zodpovídá řadu otázek ze života zdánlivě nesourodé skupiny spolubydlících. Potkali se v zimě roku 2009 při studentských nepokojích, kdy prostory obsazené univerzitní budovy poskytly útočiště jak protestujícím studentům, tak lidem bez domova. Nutný dialog a vyjednávání, které mezi nocležníky a demonstranty vykrystalizovaly, vedly k jednoduchému objevu: Lidé bez domova a studenti mohou na svých cílech pracovat spolu.

Chalupecký ve světě

Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.

Architektura soužití

Cyklus se zaměřuje na středoevropské příklady tzv. dobré praxe, kde se místní komunity pokoušejí vytvořit, povětšinou svépomocí, funkční společenské i materiální zázemí pro důstojný život. Klíčem k vybraným lokalitám je významná role architektů či umělců, kteří v projektech působí jako jedni z hlavních hybatelů změn. Záměrem je zprostředkovat nový pohled na sociální udržitelnost ve městě.

De-platformizace, etika a alternativy sociálních médií

Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.

Umění antropocénu

Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.
01:27:38