This is not a Taiwan Pavilion

Tento projekt vychází ze dvou vět. „Tohle není naše město,“ říká BATEŽO MIKILU, šest středoškoláků z předměstí Zastávky, upadajícího hornického města v České republice. „Tohle není tchajwanský pavilon,“ říká Esther Lu, kurátorka ze země, která de facto nemá žádný pavilon. Po dvou letech příprav se Šedá inspirovala problémem, který mají tato dvě místa společný: to, jak je vnímá jejich okolí, definuje jejich status quo. Spolu s BATEŽO MIKILU se rozhodli proměnit tento zrcadlový vztah v obraz reflexe s deteritorializovaným topologickým přístupem a ukázat, jak výměna vnímání může osvětlit společnou budoucnost.

The performance and installation inside the venue during the vernissage serve as a second entrance to the 55th Venice Biennale and redirect the audience to see different exhibitions in the 88 international pavilions around Venice with a new imagination of an invisible place, eventually taking form from collaborative action along with the consideration of their chosen audience. Their action demonstrates new perspectives and diminishes the boundaries among pavilions, turning Venice into a commons without walls. Walking through all pavilions with blue shoe covers and asking people for the direction of Taiwan Pavilion, they play the role of strangers to re-orientate the way audience can see the other and the self. Similar actions have been carried out in Zastávka, and will continue to take place there until the end of the exhibition in an attempt to alter social relations in a town that has been washed away in the global economy.

Druhý pohled na výstavu „This is not a Taiwan Pavilion“ se veřejnosti otevře po skončení akce v Benátkách 2. června skrz okno za stěnou instalace, což umožní divákům na nevyzdobeném místě zamyslet se nad novými významy a dalšími směry, které vyplývají ze srovnání těchto dvou zrcadlově odrážejících se názvů.

Tento projekt reflektuje a představuje si život na různých místech a vztahy, které jsou jinak skryty v různých globálních strukturách – od uměleckého světa inscenovaného na benátském bienále, přes rozdělení práce a městský život pod vlivem globalizace a politické vztahy podmíněné různými mocenskými sítěmi, až po naše vztahy v sousedství. Subjektivita a komunita nakonec komunikují: když se zeď stane zrcadlem, může se zrodit nová realita.

Chcete-li sledovat jejich aktivity v Benátkách a Zastávce: Web: www.thisisnotaczechpavilion.org