diskriminace

Architektura soužití

Cyklus se zaměřuje na středoevropské příklady tzv. dobré praxe, kde se místní komunity pokoušejí vytvořit, povětšinou svépomocí, funkční společenské i materiální zázemí pro důstojný život. Klíčem k vybraným lokalitám je významná role architektů či umělců, kteří v projektech působí jako jedni z hlavních hybatelů změn. Záměrem je zprostředkovat nový pohled na sociální udržitelnost ve městě.
0:48:50

Gender a sebevědomí v uměleckém provozu

Diskuze s umělkyněmi, umělci, teoretiky i teoretičkami na téma souvislosti sebevědomí a genderu v uměleckém provozu. Jaký vliv na sebevědomí umělkyň a umělců může mít genderová rovnost? V čem je rozdílné postavení umělkyně či umělce vůči institucím? Jak se na uměleckém provozu projevuje mizení umělkyň v důsledku jejich mateřství?...

Diskuse nad publikací BRNOX / Průvodce brněnským Bronxem

Publikace má podobu průvodce 10 trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuse přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.
Diskuse je doplněna několika následnými rozhovory k tématu publikace Brnox, její možné interpretaci a hodnocení.

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.

Segregace

Výstava Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí! Vol.2 (Ohlédnutí po 10 letech.), si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému segregace Romů a to nejen v českém vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o oddělění Romů od zbytku „bílé“ společnosti.
Součástí výstavy byla i veřejná diskuse, v rámci níž umělci probírali téma výstavy, tedy segregaci romských dětí ve vzdělávání a také hranice mezi uměním a aktivismem.