Reportáže

Nástrojáři

Jestliže je kladivo jediný nástroj, který máš k dispozici, pak se ti vše jeví jako hřebík. (Zákon nástroje)

Výstava „Nástrojáři“ je pohledem do dílen autorů, které spojuje nestandarní přístup k vytváření hudebních nástrojů. Kromě nástrojů se zde odkrývají i specifické přístupy a metodologie, které jsou v každém nástroji latentně přítomné. Škála výrazů osciluje mezi utopií a naivitou. Nové a jiné nástroje zakládají možnost nevšedních způsobů hraní, kompozice i akustických zkušeností. Soustředění na proces vytváření nástroje vyžaduje specifickou blízkost vztahu umělce a prostředků, se kterými zachází.

Téma nástrojů a jejich tvůrců dalece přesahuje horizont možností této výstavy. Navzdory tomu, že výstava samotná je úzkou sondou, ji lze nahlédnout jako poukaz na problematiku, která se díky každodennosti stala neproblematickou. Možná že právě díky všudypřítomnosti nástrojů jde o téma, jež je aktuálnější než kdy jindy a možná že právě proto dnes emblematické slogany jako „instrument is the message“ Kima Casconeho a „software is the message“ Lva Manoviche zní tak naléhavě.

Nástroje nás v dnešním světě téměř všudypřítomně obklopují. Jsou zde, i když na ně výslovně nemyslíme: když spíme, hlídají termostaty teplotu našich domovů, budíky odměřují zbývající čas odpočinku a HFT boti mezitím provádí nespočet transakcí. Nejrůznější nástroje nás usvědčují z našich schopností a neschopností. Obecně pojímané nejsou pouhým prodloužením našich smyslů, ale souvisí s tím, jak se stavíme ke světu a jak jej strukturujeme.

umělciVeronika Svobodová, Marek Hlaváč, Adam Železný, Michal Cáb, Ladislav Železný
kurátorMichal Cáb
místoŠkolská 28: Komunikační prostor
tagy
účinkujícíVeronika Svobodová, Marek Hlaváč, Adam Železný, Michal Cáb, Ladislav Železný
kameraDavid Bůžek
zvukDavid Bůžek
střihDavid Bůžek
kategorieReportáže
publikováno23. 6. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Nástrojáři
Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
Kdo je v umění slyšet a kdo méně? Dají se tyto nerovnosti změnit? Je možné vzdorovat hudebnímu průmyslu a politickému systému – a nevyhořet? Marie Čtveráčková alias Mary C v poslední epizodě podcastu Hrabáreň mluví o důležitosti komunity i o výzvách při jejím udržování.
Slunce se netočí kolem Země, a Země se netočí kolem lidstva, hierarchie se rozpadá a všechno je najednou stejně důležité. Hledáme cesty dál, ven z katastrof a pastí, do kterých se člověk dostal, hledáme svoji skutečnou roli, pozici v ekosystému, pokud ještě nějaká je, jaká byla a jak se nutně mění. Hledáme cesty, jak se z role lidstva jako nemoci, jako parazita, stát zase hodnotnou součástí celku, spojit se, navázat kontakt. Naslouchat znamená možnost porozumět, přijmout.