Reportáže

Události

Výstava Přemysla Procházky Události v Galerii Jelení je již pátým představením umělce v kontextu pražského uměleckého provozu. Mám za to, že autor patří do vzácné kategorie umělců, kterou s pracovní nepřesností můžeme označit visačkou „kurátorský objev“. Většina, když na jeho práci poprvé narazí, okamžitě nabyde dojmu, že přišla na něco velmi osobitého a zároveň kvalitního. Okamžitě cítí potřebu pro tento objevený talent něco podniknout, nejlépe seznámit s ním širší veřejnost formou výstavy či textové studie.

Tento pocit jsem nabyl po zhlédnutí série fotek z jeho malířské performance v brněnské Galerii mladých, kam na den přesně měsíc docházel malovat fotbalový zápas Zbrojovka vs. Teplice. Procesuální malba utkání v kopané byla tématem i formální stránkou natolik podvratná, že jsem se okamžitě pídil po dalších informacích o Přemyslovi a jeho práci. Postupně jsem s překvapením zjišťoval, že nejsem zdaleka sám, koho tento student Ateliéru malířství Vasila Artamonova na brněnské FaVU zaujal.

V roce 2018 jej v projekt room vystavila galerie hunt kastner jako „klauzurní“ objev Kachy Kastner z účasti v komisi v Brně. Ve stejném roce jej vystavil i Michal Pěchouček jen o pár ulic dál v galerii 35m2. Viktor Čech napsal Procházkův profil do časopisu Art Antiques. V roce 2020 pak následovala  účast Přemysla Procházky na festivalu 4+4 dny pohybu a výstava v galerii Stone Project. Výstavou v Galerii Jelení, která je se svou úctyhodnou institucionální tradicí místem, kde se více jak dvě desetiletí představují výrazné talenty umělecké scény, dojde k dalšímu v řadě „objevení“ Přemysla Procházky.

Stále platí, že Procházkovy malby jsou osobitým příspěvkem do žánru „malby o malbě“. Tento úkol však umělec řeší s ostentativní doslovností, kdy využívá korelace mezi materialitou barev a pigmentů a reálných předmětů – předloh pro malbu. Silnice na obraze „Úsek častých dopravních nehod“ je samozřejmě namalována asfaltem a dopravní značky kovovým tmelem. Doslovně domýšlí také funkci námětů, takže pokud namaluje tábořiště s ohništěm, tak si buďte jisti, že táborák bude hořet alespoň během vernisáže, neboť podmalby jsou provedeny nehořlavou barvou používanou kamnáři.  Obrazy se budou během výstavy procesuálně měnit. Na již namalované základy domu bude malbou během výstavy přidána hrubá stavba z ytongů. Pokud by se mělo mluvit o posunech, ke kterým dochází v Procházkově umělecké praxi, pak je to podle pozorování samotného autora především ve vylidnění obrazů a v omezení množství výrazových prostředků. Postavy malované s úmyslně naivní stylizací byly na starších obrazech reprezentanty předkládaných tezí či nositeli děje. Absencí lidského „mravenčení“ se Procházkovy obrazy posunuly směrem k humorné monumentalitě a zenové vizualitě známé například z obrazů o generaci staršího Mariána Pally.

Ondřej Chrobák

umělciPřemysl Procházka
kurátorOndřej Chrobák
místoGalerie Jelení
tagy
účinkujícíPřemysl Procházka
kameraIvan Svoboda
zvukIvan Svoboda
střihIvan Svoboda
interviewIvan Svoboda
kategorieReportáže
publikováno19. 5. 2022
délka0:02:54
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Události
Proč to děláš?  Nápis, který před lety vytvořil na libčickém nádraží, klade cestujícím naléhavou a provokativní otázku. Podobně apeluje i na návštěvníky galerie.
Instalace Smazat hranice času je příkladem eklektického míchání významů a symbolů, stejně jako aktualizování tradičních technik a praxí. Lyrická abstrakce Evy Brodské, citace nebo parafráze lidových zvyků Lucie Králíkové, smysl pro detail i celek a roztřepené konce Dany Balážové, jakož i bytostné propojení s krajinou Petra Švolby spolu mluví jednou řečí.
Autorka zkoumá sílu přírody a zároveň předkládá skutečnost převahy unifikované krajiny. Výstava je inspirována proměnami, v nichž vůle přírody hraje důležitou roli katalyzátoru a reaguje na hyperinformovanost společnosti, které uniká význam nevědomosti a tajemství. Pojďme se tedy podívat na zvláštní místa hald a ponechme přírodě cestu přirozené obnovy a osobité krásy.