Umění pro Prahu / Praha pro umění

Cyklus veřejných debat Galerie hlavního města Prahy na téma umění ve veřejném prostoru.

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem? Jak byla veřejná umělecká díla zadávána v Praze kdysi a jak dnes? Jaká poučení přináší zkušenost s třemi desítkami let komunistické zákonné normy „procenta na umění“? A jak podobná praxe funguje v západních metropolích? Jaká díla dnes vznikají na veřejných prostranstvích světových měst? Jaké jsou jiné formy „veřejného“ umění? Jaké jsou dnes jeho sociální i estetické funkce? Jsou ideje historických pomníků stále živé? Je možné nechat veřejné umělecké dílo zaniknout nebo ho naopak aktualizovat?

Po dlouhém období absence legislativní, politické i odborné koncepce nakládání s veřejným prostorem se město Praha hodlá připojit k většině evropských metropolí, které věnují na umění ve veřejném prostoru určitou část z investic na nové stavební projekty. V Praze by tato částka měla dosahovat až 2 %. Zavedení této praxe vyžaduje promyšlenou koncepci zadávání, výběru a správy nových uměleckých děl. Galerie hlavního města Prahy, jako pražská regionální galerie a jako správce městských uměleckých sbírek včetně veřejné plastiky, má mimořádný zájem na úspěchu tohoto procesu. Připravila proto dlouhodobý cyklus veřejných, odborně vedených debat a přednášek osobností, které se v této problematice nejlépe orientují. Cílem je rekapitulovat funkce a podoby veřejného umění z historických i současných hledisek, a především přispět k nalezení odborného konsensu ohledně kritérií kvality děl v současném veřejném prostoru.

Dědictví reálného socialismu

Socialistický stát podporoval umění ve veřejném prostoru prostřednictvím systému „procent pro umění“. Od konce 40. do začátku 90. let bylo takto po celé zemi osazeno velké množství děl různého charakteru – pomníků a památníků, volných i užitých realizací v prostoru i v architektuře. Prostřednictvím Českého fondu výtvarných umělců a jeho komisí byly zakázky přednostně zadávány hlavně prominentním a režimem prověřeným autorům, přesto se však do veřejného prostoru dostala řada kvalitních děl.

Jak tehdy probíhala spolupráce architektů s výtvarnými umělci a proč dnes příliš nefunguje? Jak hodnotit tento systém podpory umění? Lze se z něj dnes nějak poučit?

Diskutující: Jana Kořínková, Rostislav Švácha, Marcel Fišer

Moderuje: Petr Klíma – teoretik architektury

Kamera: Radim Labuda

Zvuk: Radim Labuda

Editace: Radim Labuda

Podpora umění ve veřejném prostoru ve světě: Proč a jak?

Od poloviny 20. století se po celém světě objevují iniciativy podporující zapojení současného umění do veřejného prostoru. Většina vyspělých zemí zavádí jeho systémovou podporu a regulaci (Percent for Art, specifické granty). Zároveň lze zaznamenat intenzivní zájem umělců o překročení etablované galerijní prezentace a snahu o oslovení široké veřejnosti a o angažování v palčivých sociálních a politických problémech. Tyto a další historické skutečnosti nabízejí pojetí veřejného prostoru jako prostoru pro veřejnou diskusi.

Jaké funkce může mít umění ve veřejném prostoru? Má být podporováno subvencemi? Proč? Může se veřejný prostor stát politickým nástrojem, respektive cílem? Jak fungují systémy podpory umění v zahraničních metropolích a do jaké míry se jejich příkladem můžeme inspirovat také u nás?

Diskutující: Ludvík Hlaváček, Charlotta Kotik, Pavel Karous

Moderuje:   Petr Klíma – teoretik architektury

Kamera: Milan Mazúr

Zvuk: Milan Mazúr

Editace: Milan Mazúr

Zapomník

Co pro nás dnes znamená a co nám dnes nabízí veřejný prostor? Jaké ideje jsou dnes aktuální, kdo a jakým způsobem na něm participuje? Jak konkrétně a s jakými riziky do něj lze vstupovat?

Diskutující: Milena Bartlová, Petr Agha, Jakub Bachtík

Moderuje: Petr Dub – předseda spolku Skutek

Kamera: Milan Mazúr

Zvuk: Milan Mazúr

Editace: Milan Mazúr

Zakázka nebo guerilla?

Současnému výtvarnému umění se v ulicích příliš nedaří. Krátkodobě vstupuje do fyzického i virtuálního veřejného prostoru celá řada uměleckých nebo kurátorských projektů dočasnými instalacemi, performancemi i například internetovými či mediálními intervencemi. Funkcí veřejných institucí by mělo být společný prostor udržovat a chránit, ale také podněcovat a kultivovat různé formy uměleckých projevů na veřejných prostranstvích. Jaká mají být pravidla, která by se měla při uměleckém vstupu do veřejného prostoru dodržovat a nebyla zároveň pro umělce demotivující a svazující? Jak funguje současná praxe spojená s veřejným prostorem – na jaké restrikce narážejí nezávislí umělci či kurátoři? Má umělec právo tato pravidla překračovat?

Diskutující: Anežka Bartlová, Zuzana Štefková, Denisa Václavová

Moderuje: Petr Dub – předseda spolku Skutek

Kamera: Radim Labuda

Zvuk: Radim Labuda

Editace: Radim Labuda

Láska, žárlivost, odpor, nezájem?

Současná architektura a současné výtvarné umění se příliš nepropojují. Zatímco v dobách normalizační podpory umění byla spolupráce umělce a architekta téměř povinná, dnes architekti, v souladu s pragmatickými investory, uměleckou složku zpravidla vypouštějí úplně. Také během studií se mladí architekti setkávají s uměním jen výjimečně.

Jaké formy spolupráce nabízí výtvarnému umění současná architektura? Mohou umělci architektům nabídnout více než jen dekoraci již hotové stavby? Z čeho pramení nedůvěra architektů vůči současnému umění? A potřebují umělci své architekty?

Diskutující: Osamu Okamura, Roman Brychta, Rudolf Samohejl, Ivana Šrámková

Moderuje: Petr Dub – předseda spolku Skutek

Kamera: Milan Mazúr

Zvuk: Milan Mazúr

Editace: Milan Mazúr

socha veřejný prostor kulturní politika politika architektura financování umění monument pomník socialismus umělecké instituce urbanismus