Výstava je věnovaná městskému včelaření a uměleckým projektům pracujícím se včelami. Městské včelaření se stalo oblíbeným koníčkem a úly jsou umístěny na střechách kulturních institucí, restaurací a nákupních centrech či v městských parcích a zahradách v mnoha zemích. Co městské včelaře spojuje je tendence včelařit „jinak“ a ne pouze produkovat co nejvíce medu. Ve městech jsou také více než na venkově pěstovány formy společného – komunitního včelaření, kdy lidé mají například možnost podpořit včelstva ve své čtvrti formou „adopce“ včel či úlů.
Včelaření přitahuje propojením zemědělské činnosti, řemeslné kutilské práce i dalších disciplín (fenologie, meteorologie, chemie…). Ideální včelař je člověk mnoha různých talentů, zároveň trochu truhlář, ekolog a kuchař.
Výstava je vhledem do současných přístupů ke včelaření. Představená díla jsou na pomezí umění a výzkumu a autoři jsou často aktivní včelaři. Jsou zde představeni umělci z řady zemí. Britský umělec Bioni Samp v sérii Hive Synthesis snímá zvukové frekvence uvnitř úlu. Včelí společenství je tématem instalací Annemies Maes (ve spolupráci s bruselským uměleckým sdružením OKNO). Představí výsledky monitorování včelstev na bruselských střechách a objekty z vosku. Tématem Julie Andreyev je sociální funkce hmyzu. Její instalace, ve spolupráci se Simonem Overstallem, převádí konverzaci ze sítě twitter do hmyzích struktur. Kanadská filmařka Gerda Johanna Cammaer konfrontuje globální jev mizení včel se zánikem klasického filmu. Při manipulaci s nalezeným 16mm instruktážním filmem ze 40. let vnímá včelí úl jako centrum kreativity. Odlišně se k tématu vyjadřují rumunské umělkyně Irina Gheorghe a Alina Popa (BMR), které ve video kompilaci Honey uvádějí včelaření do souvislostí hollywoodského melodramatu. Éric Tourneret na svých fotografiích dokumentuje včelaření po celém světě. Na výstavě představí výběr snímků zaměřených na včelaře ve velkoměstech. České včelařící umělce zastupuje Jan Karpíšek, jehož včelstvo spoluvytváří jeho malířská plátna.
V pátek 21. listopadu je připravena doprovodná diskuse s včelaři z Prahy, Londýna, Bruselu a dalších míst, zaměřená na praktické zkušenosti a motivace městských včelařů, způsob fungování místních komunit a na problémy a specifika včelí pastvy ve velkých městech. Mají městské včely opravdu více medu? Je včelí pastva ve městech skutečně rozmanitější a chutná městský med jinak? Jaké ne/výhody má blízké soužití lidí a včel? Šéfkuchař Filip Kavka Smiggels doprovodí akci přípravou medových pokrmů a proběhne ochutnávka medů a medoviny.
Výstava je součástí projektu Alotof – A laboratory on the open fields podpořeného granty EU Kultura, Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR. Připraveno ve spolupráci se sdružením Yo-yo.
