ekologie 85 výsledků

ekologie
Randal Plunkett, Dalibor Dostál
Randal Plunkett představuje jedinečný přístup k obnově divoké krajiny, nazvaný V-wilding. Ten kombinuje ekologické principy s veganskou filozofií a nabízí model udržitelné obnovy přírodních stanovišť. Dalibor Dostál se vedle toho zaměřil na návrat velkých kopytníků jako způsob obnovy biologické rozmanitosti, která dnes mizí bezprecedentní rychlostí.
Ruta Putramentaité, Mira Gáberová, Leone Contini
Vztah člověka a půdy je odvěkým hybatelem organizace společenského, kulturního i duchovního života. Půda neodmyslitelně souvisí s našimi základními potřebami, je zdrojem obživy, bezpečným domovem a prostorem splynutí s koloběhem přírody. Přesto jsme tento vztah dovedli do situace neporozumění a krize, která se promítá do všech sfér našeho spolubytí.
Cyril Říha, Alžběta Žabová, Josef Rusňák + 2 more
Klademe si otázku, co a jak stavět v CHKO? Jaké jsou možnosti pro přirozenou regulaci cestovního ruchu a zda je nastavení současné legislativy pro budoucí vývoj dostatečné, případně jaké změny by mohly přispět ke kvalitnímu uvažování nad architekturou a urbanizací na tomto území.
Paik Nam June, Ruth Wolf-Rehfeldt, Suzanne Treister + 15 more
Jedna část výstavy kriticky zkoumá solár-punkové vize a představy o budoucnosti, které spojují ekologický život s nejmodernějšími technologiemi, vědou a "pokrokem", stejně jako s různými strategiemi přežití v dystopickém, až posthumánním světě. Druhá část zkoumá různé strategie nerůstu, zpomalení nebo udržitelného života v souladu s přírodou.
Adam Vačkář, Noemi Smolíková, Tereza Stehlíková
Jsme dostatečně aktivní tváří v tvář rozsahu současných planetárních a environmentálních problémů? Kam směřujeme ve svých myšlenkách a činech? Jak můžeme změnit své návyky, abychom chránili naše (životní) prostředí?
Nikola Brabcová, Tereza Jindrová, Barbora Švehláková
Pokud bychom chtěli charakterizovat kurátorskou činnost Serranové v posledních několika letech, ekologický obrat by byl i zde padnoucím pojmem: v roce 2016 dohlédla na realizaci celé řady projektů spojených s tímto tématem, když měla ve své gesci dramaturgii ročníku Fotograf Festivalu s názvem Cultura / Natura a v roce 2018 měla na starost organizaci a kurátorování uměleckého a vodního festivalu Akvapark, propojujícím nepostradatelný živel s performativním uměním.
Eva Brodská
Monumentalita Atlantického oceánu propojeného s oblohou a bretaňským pobřežím a klid půdního ateliéru v historickém domě na roudnickém náměstí. To jsou určující body pro velkou část tvorby Evy Brodské, zejména pro řadu autorských tapiserií a akvarelů z posledních tří desetiletí.
Veronika Šrek Bromová
Veronika Bromová bývá dávána do souvislosti s proměnou vidění ženské identity v umění 90. let střední a východní Evropy. Dotýká se jí sexualizovaná pozice žen ve společnosti. V ritualizovaných performancích posledních let akcentuje naopak archetypální léčivou sílu ženství, plodnost, vztahovost a kolektivnost. Tyto živé výstupy jsou ve své univerzálnosti v kontrastu k jejím starším „selfperformancím“ zaznamenaným fotografií.
Jakub Kučera
Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.
Letní seminář Potulné univerzity přírody je každoročně organizován spolkem Pilgirm. Po letech strávených v různých venkovských oblastech se v srpnu 2024 uskutečnila tato týdenní akce v Praze na Toulcově dvoře a nesla název „Od antropocénu k symbiocénu aneb cesty k civilizaci, která podporuje život“. Část přednáškového programu byla zdokumentována a publikujeme ji společně s širším představením aktivit spolku Pilgrim.
Dirk Somers
Dirk Somers založil v roce 2011 kancelář Bovenbouw Architectuur. Široký repertoár veřejných staveb, hravá estetika a důraz na trvalou udržitelnost řadí ateliér k těm nejvýraznějším mezi progresivními belgickými studii. Na přednášce představuje průřez tvorbou studia s důrazem na stavby pro vzdělávání a stavby pro recyklaci.
Hannes Egger, Kristyna Milde, Sasha Kurmaz + 11 more
Výstava s využitím dokumentačních formátů či reinstalací představuje umělecká díla, která byla primárně koncipována pro veřejný prostor a aktivně reagovala na společenskou situaci ovlivňující, determinující nebo rozvíjející charakter konkrétní lokality a kvalitu jejího využití komunitou.
Dita Lamačová
Bubahof vznikl jako originální společenství, v němž důležitou roli hrají vztahy nepodléhající hierarchiím a důraz na ekologii chování nejen vůči přírodě, ale i vůči sobě navzájem. Je otevřenou platformou zaměřenou na sociálně-kulturní aktivismus a vzdělávání.
Martin Schmitz, Ondřej Fous
Město a divočina se zabývá tématem divočiny v rámci městského prostředí: kde ji najít, jaké nástroje využít k její tvorbě a jak ji zachovat. Martin Schmitz uvádí, že divočina může být neplánovaný, spontánní a překvapivý prvek městské krajiny. Přežití městského parku se zaměřuje na zelené veřejné prostory a jejich transformaci v důsledku pandemie covid-19. Hlavními tématy jsou udržitelnost historických tradic a zvyklostí v parcích, a zabývá se také hledáním divočiny ve městě.
David Přílučík, Anna Remešová
Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.
Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
Francois Vadepied, Mathieu Gontier, Zuzana Štemberová + 1 more
Na základě vlastních projektů a zkušeností ateliér Wagon Landscaping ukazuje, jak může zahradnický přístup ve „všech měřítkách“ projektu pomoci promyslet možnou budoucnost města založenou na ekologickém a udržitelném rozměru. Český krajinářský ateliér Terra Florida zase přistupuje k projektům s respektem, individuálně, pokaždé s novou invencí a stojí za dobře odvedenou a kvalitní prací.
Sára Vybíralová, Michal Kindernay
Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
Sissel M. Bergh
Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.
Eva Jiřička, Tereza Severová, Michal Kindernay + 1 more
Milujeme léto, ale děsí nás vyschlé řeky a vyhořelé lesy. Postkoloniální myšlení a ekologie nás nutí se zpytovat při cestách do exotických krajin ve vzdáleném klimatickém a geopolitickém kontextu. Toužíme po moři, nedokážeme se ale vyrovnat s utonulými vraky v době klimatického uprchlictví. A kde budou ledovce – co střeží jejich tenčící se ledová krusta?
Michelle Delk, Thomas Kissling
Květnová přednáška z cyklu Kra/jiná představila newyorskou krajinářskou architektku Michelle Delk z ateliéru Snøhetta a švýcarského krajinářského architekta Thomase Kisslinga z ateliéru VOGT Landscape Architects. Tématem byly inspirativní místa pro současný život, vazby mezi lidmi a jejich okolím a voda v krajině. 
Anežka Hošková, Anna Hulačová
Většina děl vznikla přímo pro výstavní prostory a je výsledkem spolupráce obou autorek, které spojuje téma vztahu k přírodě materializované v práci s organickým tvaroslovím někdy pichlavým, jindy měkce vstřebávajícím.
Petra Janda, Jan Ságl, Dagmar Šubrtová + 19 more
Seno, sláma, skládka se zabývá jak reflexí důsledků období zemědělské kolektivizace, tak současnými ekofeministickými perspektivami. Zaměřují se na mezidruhovou solidaritu, ohleduplné a udržitelné vztahy a soužití a vykreslují situace, kdy příroda kontaminovaná lidským působením přebírá otěže a znovu nastoluje rovnováhu, které se člověk může ale také nemusí zúčastnit.
Diana Lelonek
Diana Lelonek zkoumá vztahy mezi lidmi a jinými druhy. Její projekty jsou kritickými reakcemi na procesy nadprodukce, neomezeného růstu a našeho přístupu k životnímu prostředí.
Barbora Kropáčková
Návrat k romantickým motivům v současném umění neaktualizuje jen melancholickou náladu, kterou známe z německých a českých krajinomaleb z počátku 19. století. Mnohem spíše si klade otázky po rozporech, kterým dnešní subjekt čelí. Jednou z možností, jak se s rozpory naučit žít, je společné vyprávění a sdílení narace. A když takové příběhy nejsou v místní tradici zakořeněné, je třeba najít nové, jak to navrhuje video Barbory Kropáčkové Tebe hrdino volám.
P. Staff, Šimon Chovan, Marina Hendrychová + 3 more
Príroda, skrvavené zuby, pazúry sa zaoberá priesečníkmi medzi prírodou, násilím a telom prostredníctvom konceptu imunity chápanej nielen v biologickom zmysle, ale ako systém, ktorý sa zrkadlí aj v ekológii, politike a spoločnosti. príJe to východisko pre úvahy o vzťahu medzi ekológiou, ľudským zdravím a nákazou a vynáša na svetlo naše základné presvedčenia o konkurencii a prežití v rámci nášho vzťahu k prírode.
Část lidstva se spoléhá na technologie, které nám mohou pomoci udržet zodpovědný vztah mezi naší přítomností, minulostí a budoucností. Jiná část se budoucnosti, ve které superinteligence převezme řízení světa, obává. Skrze druhismus sledujeme, jak lidský tvor rozdělil rodinu zvířat, vyčlenil se z ní a nadřadil se jí. Také umělou inteligenci, kterou stvořil, zařadil do oblasti “jiného”.
Jakou budoucnost můžeme spoluutvářet s rostlinami? Od koloniální těžby k obnově a péči, od vědecké taxonomie k příbuzenství — svět rostlin odedávna formuje samotné základy lidského života.
Eloïse Bonneviot, Anne de Boer
Zážitkový a zábavný aspekt hry nabízí možný způsob, jak lze čelit složitým souvislostem ekologických katastrof v moderním městském prostředí, kde nás často dusí pocity viny a bezmoci. Jak můžeme posílit celkovou odolnost ohřívajícího se města, namísto neustálého zpětného napravování těchto změn? Jak se tyto problémy zhmotňují v životě obyvatel Prahy a co to znamená pro ekosystémy města?
Petra Janda, Mira Gáberová, Darina Alster + 5 more
Odcizení od přírody prožívá moderní člověk naší zeměpisné šířky s plným vědomím už několik generací. Žijeme se stresujícím pocitem, že cosi životně důležitého přecházíme, že v chodu podporujeme společnost, která přehlíží udržitelnost, a tudíž i možnost přežívání dalších generací všech živých druhů. Současný vývoj nám nepředvídatelným průběhem ročních období dává najevo i další posuny.
Jaroslav Otčenášek, Pavel Mrkus, Ivan Kafka + 58 more
Hérakleitův princip hovoří o střídání cyklu růstu a pádu, neboli o jednotě protikladů, která je pro lidstvo hnací silou. To, co společnost přivedlo na vrchol (tedy v našem případě k ekonomické prosperitě, průmyslové revoluci a technologickému pokroku), se obvykle stává také tím, co společnost přivede do krize (tedy na okraj ekologické katastrofy).
Natália Sýkorová
Brood - Stranger’s Vial - Womb je “hra, jež zapomněla svoje vlastní pravidla” a “příběh bez konce”. Místo přehledné, lineární fantazie nabízí fantaskní prostor, který nahlížíme skrze několik vrstev materiální i mediální abstrakce. Ozvláštňuje předměty každodenní potřeby i (ne)lidské identity. Zve nás, abychom si všímali afektů lidství uprostřed klimatické krize, které lze zahlédnout jen periferním viděním, někde u hrany pozlaceného kovu. Jen pozor: strany budou převrácené.
Dalibor Knapp
Jussi Parikka je spisovatel a teoretik médií, který vyučuje technologickou kulturu a estetiku na Winchesterské škole umění (University of Southampton). Pohybuje se zejména na poli současné kulturní teorie, filozofie, současného umění, kyberkultury a digitální kultury. Zásadní je jeho přínos v oblasti materiality médií, které analyzuje z pohledu filozofie nového materialismu. Věnuje se tak vztahu mezi přírodou a technologiemi za použití pojmu medianatures, jež je zjevným odkazem na nature cultures Donny Haraway.
Lenka Dolanová, Michal Kindernay
Cílem RurArtMap je posílit kulturní povědomí o venkově a vytvořit prostor pro kulturní prezentace, platformu pro spolupráci a plánování činností, která by zpřístupnila umělecké a kulturní aktivity ve venkovském prostředí.
Bára Mrázková
Podcastová série sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na všudypřítomnou elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací.
David Přílučík, Radim Labuda
Život na Zemi prošel nějakými čtyřmi miliardami let evoluce a po celou dobu se vyvíjel pospolu, propleten sítí intimních vztahů. Máme společného předka, všichni potřebujeme k životu ty samé sloučeniny a i naše stavba těla je podobná, proto si navzájem rozumíme.
Sarah Cowles
Studio se zaměřuje na krajinářskou architekturu, urbanismus a územní plánování s důrazem na ekologickou udržitelnost, místní kontext a mezioborovou spolupráci.
Salka Tiziana
V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.
Václav Mach, Olia Fedorova, Finnbogi Pétursson + 17 more
Projekty prezentované v rámci výstavy spojuje zájem tvůrců o hledání ztracené rovnováhy mezi jedincem a přírodním či sociálním okolím, která ho obklopují. Hledání, které stejně jako péče o zahradu, vyžaduje trpělivou účast, pochopení a angažovanost. 
Co o Zemi víme a často dosud nevíme? Může ji někdo vlastnit? Je reálné, abychom Zemi proměnili v „krajinu bez hranic“ v „permanentní pomezí“? Jak v lidských, spíš než statistických systémech zachytit, porozumět, vyjádřit viditelné i nezřetelné symptomy proměn, kterými krajina prochází, včetně těch místních i těch globálních?
Miloš Vojtěchovský
Vojtěchovský dlouhodobě polemizuje s tím, kam nás a naši planetu mohou dovést vynálezy (dosaďme si cokoliv: stroje, technologie, vědu, západní tradici poznání…), které používáme bez hlubšího přemýšlení o důsledcích, jež způsobují. Sdílí potřebu neustálé revize prostředků, které používáme k poznávání světa, přemýšlí o našich schopnostech koordinovat mezioborovou výchovu a o hlavních úkolech současného umění.
András Csefálvay, Natália Trejbalová, Diana Lelonek + 4 more
Chtěli bychom nastínit podmínky pro novou citlivost a redefinovat si naše potřeby či budoucí jednání, nestojící pouze na logice nekonečné výroby a spotřeby, vyčerpávající křehké ekosystémy. V neposlední řadě se skrze toto společné přeskládání základních i drobných kamenů snažíme aktivně integrovat nerůstové strategie do našich životů.