Reportáže

What I Dream About When I Happen to Fall Asleep

„Mluvil jsem o tom s pelikánem.“
 Andrej Babiš

Čau, nelidi! Titul O čem sním X když náhodou spím je nejenom morální loupež titulu knihy Andreje Babiše, ale i noční můrou všech ochránců „přirozených“ pořádků. Výstava těká od seriózních úvah o rozpadu a proměnlivosti etnické, genderové i druhové identity k virtuálním xenofilním fantaziím o odstřelování multiplikovaných bělošských tanečníků v GTA: Vice City. Insomnie a narkolepsie se střídá, neodbytně vrací a balancuje na úzkostně tenké hraně. Jejím symbolem je právě X v názvu, které rozděluje identity stejně ostře jako i uměle. I proto má dominantní pozici nástěnná malba nabízející nový pohled na mediální antihrdinku Rachel Dolezal. Šimon Kadlčák uvádí, že Rachel Dolezal „objevila americká média jako kuriozitu v roce 2015. Tehdy musela odejít z pozice ředitelky regionální pobočky NACCP, organizace prosazující práva Afroameričanů, z důvodu, že se (jako etnická běloška) vydávala za etnickou černošku. Dolezal později vydala autobiografickou knihu a dnes se zasazuje za právo uznání rasové identity nikoli na základě etnického původu, ale vlastní subjektivní identifikace.“ Mural k její poctě vyvedený formou odkazující k oslavným obrazům hrdinů/ek za společenskou emancipaci dominuje instalaci v simulované bílé kostce. Ta se stává prostorem pro vybavení nízkoprahové klubovny, obýváku – herny, kde tělesné projevy závislosti odezněly, tvary ale žijí dál. Nejde je jen tak umlčet, stejně jako je touha po sebeurčení silnější než společenské konvence. Proto v odumřelých tekk hlavách pořád dřímá potenciál osvobodit se (23) od diktátu produktivity, vysadit přísun stimulantů a nerůst pro růst kulturního kapitálu, ale pro společné splynutí v horizontální mase obrazů a zvuků.
Šimon Kadlčák je absolventem FaVU VUT v Brně, kde studoval v ateliéru Václava Stratila a absolvoval pak u Pavla Sterce. Pracuje s malbou a kresbou i jejich mutacemi v digitální grafiku a video. Coby zároveň kurátor i kritik si je vědom toho, že současná abstraktní malba je nejvíce komodifikovatelným médiem. I proto svoji precizně osvojenou techniku používá kryptickým a spekulativním stylem. Popkulturní symboly s memetickým potenciálem využívá pro svou vlastní politickou agendu a subkulturní vizuální kód z dějin rave utopie nechává ožívat v nových podmínkách, aby dekor znovu naplnil jeho původně emancipačním nábojem.

Lumír Nykl

umělciŠimon Kadlčák
kurátorGabriela Kotiková
místoGalerie Jelení
tagy
účinkujícíŠimon Kadlčák
kameraGiulio Zannol
zvukGiulio Zannol
střihGiulio Zannol
interviewGiulio Zannol
kategorieReportáže
publikováno8. 6. 2018
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
What I Dream About When I Happen to Fall Asleep
V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
Václav Magid je umělec, teoretik, kurátor a v neposlední řadě také baskytarista, v jehož aktivitách se často prolínají aspekty z těchto blízkých oblastí. Jakožto umělec stojí na silných teoretických základech, jeho kurátorské projekty bývají koncipovány jako rozsáhlý umělecký či teoretický projekt a v jeho umělecké tvorbě se setkává vizualita s hudbou.
What can we do within the confines of the present? What are the discursive possibilities and conditions of accelerationism? What are the investments and aspirations for such a language and for such an endeavor?