Reportáže

Y: PROTEST

Hledáme nový název pro společenskou událost a nacházíme ji ve slově protest. Protest může být formou zviditelnění vztahů na (kulturní, umělecké) scéně. Protest je otevřená forma, která do sebe může přijmout kohokoli. Událost protestu pomáhá hledat vzájemnou součinnost i dialog a zároveň jasně deklaruje konkrétní zájem a vytváří tak bezpečné místo vlastního ukotvení.

Společně s devíti lidmi, kteří se ve své praxi věnují umění, otevíráme prostory Divadla X10 na 24 hodin bez přestávky. Protestem se vzdáváme snahy objektivizovat skutečnost, odhalujeme se jako konkrétní aktéři na (kulturní / společenské / umělecké..) scéně.

V události Y: Protest chceme spíše upevňovat své pozice než vířit stojaté vody.

Nechceme rezignovat na spoluutváření kulturního prostoru. Vědomě opouštíme produktově orientovanou mentalitu umělecké ekonomie a prostestem vysíláme signál – chceme uvažovat o tom, co jsme jako dočasná komunita Y Events a s čím můžeme přispět do českých kulturních hegemonií. Takto upevněné pozice pak nemají být nedobytné, ale jsou nutně pevné ve svých vztazích a propojeních.

přístupnost(cc) cz en
umělciDenisa Langrová, Jan Matýsek, Sara Pinheiro, Ivana Rumanová, Miriama Kardošová, Masja Nødtvedt, Maja Vusilović, Lykourgos Porfyris
kurátorAnna Chrtková, Petr Dlouhý
místoDivadlo X10
tagy
účinkujícíAnna Chrtková, Petr Dlouhý
kameraJiří Žák
zvukJiří Žák
střihJiří Žák
interviewJiří Žák
kategorieReportáže
publikováno12. 4. 2023
délka0:09:17
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Y: PROTEST
Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.
Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.
Diana Lelonek zkoumá vztahy mezi lidmi a jinými druhy. Její projekty jsou kritickými reakcemi na procesy nadprodukce, neomezeného růstu a našeho přístupu k životnímu prostředí.
Volně můžeme pojem intermezzo chápat jako plánovanou aktivitu nebo pauzu úmyslně „vloženou“ do života nebo tvorby a spojenou například s potřebou odpočinku, s nezbytností transformace, obratu a úniku ze zaběhlých kolejí, každodennosti, s překonáním pocitu nenaplněnosti, s chutí pomáhat, posunout se v životě nebo se zapojit do něčeho nového.