Jedním z hlavních témat Demeterova díla, které rezonuje i v této výstavě, je otázka, co je podstatou malířství. V průběhu dvacátého století musela tato kdysi „královská umělecká disciplína“ čelit radikálním změnám a dnes je malířství jen jednou z mnoha disciplín. Ve své výstavě NO YES NO František Demeter deklaruje svou věrnost tradici malířství a zároveň přehodnocuje její zavedené přístupy a hledá jiné scénáře. Umělec rozkládá základní prvky malby a zobrazení, zpochybňuje jejich funkci a význam a v procesu tvorby je staví do provokativních vztahů. Velkou pozornost věnuje rámu obrazu samotnému, který obvykle plní funkci nosiče malby. Volba formátu obrazu je obvykle prvním krokem umělce. Ve své nejnovější tvorbě se Demeter nespokojuje se standardizovanými formáty, jako je obdélník nebo čtverec, ale používá nepravidelné tvary. Dřevěné latě ze zadní strany běžného malířského plátna proměňuje v hlavní prvky kompozice, které určují konečný vzhled obou stran obrazu. V několika dílech se zadní strana stává přední stranou obrazu; malovaná zadní strana rámu upoutává pozornost diváka. Svým principem inverze Demeter zdůrazňuje, že detaily, které jsou na první pohled neviditelné, jsou často zajímavější než bezprostředně přístupná realita obrazu.
