Reportáže

Země se nesmí stát mrtvou planetou

Výstava významného slovenského umělce Rudolfa Sikory v galerii Artwall se zabývá tématem ohrožení naší planety lidskou činností. Vystavený cyklus Země se nesmí stát mrtvou planetou vznikl před více než čtyřiceti lety (v roce 1972) a jeho odkaz je stále víc než aktuální. Výstava klade otázku, co se v průběhu politické transformace posledních desetiletí změnilo ve vztahu naší společnosti k životnímu prostředí. Odpovědí je umělcovo varování před pokračováním neudržitelného vývoje. Na změně našeho přístupu záleží přežití celého lidstva.

Rudolf Sikora vytvořil v šestidílném cyklu průřez vrstvami země a atmosféry, z nichž pouze jednu nepatrnou vrstvu tvoří lidská civilizace. V protikladu ke stabilním planetárním vrstvám, se pak civilizační vrstva mění v průběhu času, až zmizí a nahradí ji vykřičník. Autor kritizuje nedostatek zájmu politiků a široké veřejnosti o otázky životního prostředí. Rudolf Sikora se ke svému dílu vyjadřuje: „Naše chování nemá důsledky jen na nás tady a teď, ale může sahat ještě o mnoho dál. Jak přemýšlím o čase, který nám zůstává na nápravu, tak se neuvěřitelně zkrátil. Pociťuji to jako vykřičník, který se vznáší nad naší civilizací.“
„Motiv ochrany životního prostředí v současném českém a slovenském umění téměř zcela chybí. Přitom je to téma, které všechny nevyhnutelně ovlivňuje. Je proto důležité se jím zabývat a dostávat je do veřejného prostoru také prostřednictvím uměleckých děl,“ dodávají kurátorky Galerie Artwall Lenka Kukurová a Zuzana Štefková.

Výstava se koná ve spolupráci s ekologickou organizací Greenpeace. „Planeta Země inspirovala umělce od nepaměti a je skvělé, že jí to někteří z nich vracejí. Výtvarník Rudolf Sikora vytvořil některá svá ekologická díla již před čtyřiceti lety a stále bohužel zůstávají aktuální. Dokonce nyní je jejich poselství urgentnější než kdy dřív. Problémy, o kterých se před čtyřiceti lety mluvilo ještě v teoretické rovině, již nyní zažíváme a pokud nezačneme hned jednat a měnit náš neudržitelný způsob života, doženeme klima na planetě na hranici kolapsu,“ říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR. 

Rudolf Sikora(1946) patří k předním slovenským umělcům. Na výtvarné scéně se pohybuje od začátku 70. let. Dílo vystavené v galerii Artwall vytvořil na počátku své umělecké kariéry. V té době se zabýval kritickými tématy, a proto se se potýkal se zákazy vystavování a cestování. Svá díla posílal z Československa do zahraničí tajně. Jedna verze vystaveného cyklu se prostřednictvím kurátora Matthew Witkovskyho dostala do sbírek Art Institute of Chicago, jiná verze je majetkem Slovenské národní galerie. Během Sametové revoluce se Rudolf Sikora aktivně zapojoval do politického dění. Po roce 1989 vystavoval na Slovensku i v zahraničí a začal působit jako pedagog. V roce 2006 mu Národní galerie v Praze uspořádala retrospektivu nazvanou Sám proti sobě.
Svůj kritický přístup neopustil Sikora ani po roce 1989 a stále se ve svých dílech zabývá aktuálními společenskými otázkami. Věnuje se univerzálním tématům lidské existence a jako jeden z prvních umělců na Slovensku také řeší otázky globálního ekologického ohrožení planety. Toto poselství trvalé udržitelnosti ho zajímá dodnes. V roce 2017 se Rudolf Sikora stal slovenským ambasadorem životního prostředí.

umělciRudolf Sikora
kurátorZuzana Štefková, Lenka Kukurová
místoArtwall
tagy
účinkujícíZuzana Štefková
kameraGiulio Zannol
zvukGiulio Zannol
střihGiulio Zannol
interviewGiulio Zannol
kategorieReportáže
publikováno25. 4. 2018
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Země se nesmí stát mrtvou planetou
Sympozium reaguje na současnou kulturní a politickou situaci, vzestup nacionalistické politiky, populismu, euroskepticismu a protiimigračních postojů, z perspektivy současného umění a teorie. Tuto tendenci lze pozorovat nejen lokálně, ale i v celé Evropě. Důraz je položen na interdisciplinární výměnu názorů diskutovaných ve skupině historiků umění, sociologů, filozofů a teoretiků umění.
V podstatě jde o bizarní panoptikum těžící z tělesných a hereckých (i pěveckých) nedokonalostí hlavních aktérů, kteří se inspirovali obskurní estetickou disfunkčností svých předloh jako byli: oni sami, Stalin, Hitler, Lenin, Miki Volek, Gary Glitter, skupiny Olympic a Katapult, české divadlo, česká estráda a pop music, vlastní rodiče, čeští historici umění, básníci a celá řada dalších; jist si nemohl být nikdo ani v hrobě, že nebude fatálně zesměšněn a potupen.