postsocialismus

KABARET NÁVRAT MISTRŮ ZÁBAVY, KLUB ATLANTIK, OSTRAVA

V podstatě jde o bizarní panoptikum těžící z tělesných a hereckých (i pěveckých) nedokonalostí hlavních aktérů, kteří se inspirovali obskurní estetickou disfunkčností svých předloh jako byli: oni sami, Stalin, Hitler, Lenin, Miki Volek, Gary Glitter, skupiny Olympic a Katapult, české divadlo, česká estráda a pop music, vlastní rodiče, čeští historici umění, básníci a celá řada dalších; jist si nemohl být nikdo ani v hrobě, že nebude fatálně zesměšněn a potupen.

NASVÍCENÁ SMRT

„Celovečerní“ film Nasvícená smrt natočili v roce 2000 Ivan Mečl a Kakalík (David Kalika) v produkci TeleDVision nakladatelství Divus. Z okruhu Divusu pocházeli i herci, většinou výtvarní umělci. Film ukazuje divokost Prahy 90. let s příznačnými dobovými kulisami: reklamními agenturami, mafiánským prostředím a veterány z války v Perském zálivu. Nejen hlavní postavou detektiva nezapře příbuznost s filmy Víta Soukupa.

The New Dictionary of Old Ideas

Sympozium reaguje na současnou kulturní a politickou situaci, vzestup nacionalistické politiky, populismu, euroskepticismu a protiimigračních postojů, z perspektivy současného umění a teorie. Tuto tendenci lze pozorovat nejen lokálně, ale i v celé Evropě. Důraz je položen na interdisciplinární výměnu názorů diskutovaných ve skupině historiků umění, sociologů, filozofů a teoretiků umění.

VÝSTAVA ÜBERLEBENSKUNST (UMĚNÍ PŘEŽÍT)

V úvodním textu k výstavě Jana a Jiří Ševčíkovi píší: „Zkolabovaly alternativy, zkolaboval zájem společnosti a zůstala jen okrajová pozice. Viděno zevnitř, problém Východ–Západ tedy stále zůstává. Pro Západ je východní umění zajímavé jen pokud je kompatibilní produkcí nebo produktem obětí.

STŘÍBRNOU STOPOU

„Naše pseudoživoty byly komiksové bubliny… Všechno jsme znesvětili… Omílali vyprázdněné,“ říká malíř Vít Soukup jako pesimistický Lopotil v seriálu Staří braši. Ke svým filmům přistupoval podobně. Točil díla plná ironických odkazů k vysokému i nízkému, rád používal klišé v surovém stavu.

STAŘÍ BRAŠI

Film Staří braši natočil Vít Soukup spolu se Stříbrnou stopou (1993) jako dva díly pomyslného seriálu. Oba příběhy uvádí televizní hlasatel, který vážným tónem předkládá změť banálních vztahových propletenců, jako to bylo zvykem před žánrovými socialistickými seriály. Starý Malina přijíždí za svým rezignovaným kamarádem Lopotilem, který spílá marnosti života ústy někdejšího příslušníka „kojotí“ generace 90. let, zpochybněné postmodernou.

ŠEDÁ CIHLA 78/1991

Prvotním impulzem výstav Šedá cihla byla snaha o splacení dluhu autorům, kteří nemohli před rokem 1989 svobodně vystavovat nebo příslušeli k polooficiální scéně. Záhy se se ale výstava pokusila transformovat do reprezentativní přehlídky aktuálního umění.
Zajímavé pozadí této akce si žádá širší vysvětlení, které má kořeny o deset let dříve.