Reportáže

Židle, stojan a model v bílé košili

Zbyněk Sedlecký (nar. 1976 v Ostravě) patří do silné malířské generace nastupující na českou uměleckou scénu na přelomu tisíciletí. Absolvoval brněnskou FaVU (prof. Jiří Načeradský) a pražskou AVU (prof. Jiří Sopko). V roce 2000 studijně pobýval na Staatliche Akademie der bildenden Künste ve Stuttgartu a v roce 2003 na Koninklijke Academie voor Shone Kunsten v Antverpách. Do kontextu současného umění zařadily Sedleckého například projekty Artnow.cz (2003, Praha), Resetting. Jiné cesty k Věcnosti (2007-08, Praha), účast v dlouhodobé expozici Po sametu (2009-13, Praha), na Liverpool biennal (2010) či projektu Ein Tanz (2011, Salzburg). Naposledy vystavoval v bratislavské Galerii Krokus (2014). Autor ve svém malířském díle reflektuje posuny vizuality a vizuálního sdělování v době modelované techno-imaginací. Výzkumu, který ovlivňuje samotný malířský proces, podrobuje především lidskou paměť ve vazbě na různá prostředí (exteriér města, pomníky, tranzitní zóny, veřejná prostranství, architektura, interiéry apod.).

Pro Galerii Vyšehrad připravuje Sedlecký prezentaci obrazového souboru reflektujícího výukové prostředí vysoké umělecké školy, kde sám působí jako pedagog. Odtud také název výstavy Židle, stojan a model v bílé košili. Proces školení ve figurální kresbě je tu „dekonstruován“ z komponentů školního vybavení, které ubírají prostor, z figur (studenti, modelové) a světelných prvků, jež svými skladebnými proměnami odkazují na fyzický čas ubíhající za okny školy. Jako by se tu rušila iluze oddělující útočiště školy od zbytku světa.

umělciZbyněk Sedlecký
kurátorPetr Vaňous
místogalerie Vyšehrad
tagy
účinkujícíZbyněk Sedlecký
kameraRadim Labuda
zvukRadim Labuda
střihRadim Labuda
interviewRadim Labuda
překladZuzana Frantíková
kategorieReportáže
publikováno27. 11. 2015
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Židle, stojan a model v bílé košili
Každodenní život nám zprostředkovávají vánoční stromky a ozdoby, roboti a starožitnosti, protože to, co se nedá vložit do lidských vztahů, se vkládá do předmětů. Hračky, ozdoby a praktická nářadí jsou objevovány prostřednictvím formálních experimentů, jsou vystavovány humorným způsobem, interpretují svět s rafinovaným půvabem a poskytují prostor k uvolnění všech druhů napětí.