každodennost

Motel Stop

Věci, které se vyrábějí, a věci, které rostou

Každodenní život nám zprostředkovávají vánoční stromky a ozdoby, roboti a starožitnosti, protože to, co se nedá vložit do lidských vztahů, se vkládá do předmětů. Hračky, ozdoby a praktická nářadí jsou objevovány prostřednictvím formálních experimentů, jsou vystavovány humorným způsobem, interpretují svět s rafinovaným půvabem a poskytují prostor k uvolnění všech druhů napětí.

V-IDEO POINTS

Kritérium pre výber týchto štyroch, v kurátorskom zmysle „mojich“ videí, od troch tvorcov – Petra Barényiho, Miry Gáberovej a Zuzany Žabkovej – bolo pre mňa, po ľahkom pouvažovaní, hneď jednoznačné a výsostne subjektívne – sú to videá, ktoré som nehľadala, ale naopak oni si našli mňa a vo svojom čase ma zasiahli ako blesk.

YESTERDAY

Vladimír Havlík
Jestrdej (1983), němý černobílý film na pomezí videoperformance o malých mystériích všedního dne s prvky klasického filmového gagu, následně doprovodil komentářem, v němž reflektuje svou tehdejší pozici „olomouckého performera”. Vznikla tak práce Yesterday (1983–2008), kterou začíná pravidelná rubrika videí z videoarchivu VVP AVU.

VÝSTAVA ÜBERLEBENSKUNST (UMĚNÍ PŘEŽÍT)

Jiří Ševčík
V úvodním textu k výstavě Jana a Jiří Ševčíkovi píší: „Zkolabovaly alternativy, zkolaboval zájem společnosti a zůstala jen okrajová pozice. Viděno zevnitř, problém Východ–Západ tedy stále zůstává. Pro Západ je východní umění zajímavé jen pokud je kompatibilní produkcí nebo produktem obětí.

VIDEA 1999–2004

Jesper Alvaer
Videa Jespera Alvaera v kompilaci z let 1999-2004 se skládají v soudržný celek, v němž se sledují podobné motivy nebo témata. Jsou to krátké snímky každodenní reality, které autor buď konstruuje nebo jen jednoduše zaznamenává. Spojuje je naladění na oko kamery, hra, v níž pouhý výřez objektivem tvoří novou autonomní událost.
0:12:10

Me

Ján Mančuška
Uvádíme záběry do samostatné výstavy Jána Mančušky Me v pražské galerii MXM v roce 2001, které natočil Jiří Ševčík.
0:22:41

Jan Ságl - Underground (1972)

Jan Ságl
Na stativu položená kamera snímá ženy, muže i děti vyjíždějící z podchodu na Václavském náměstí v místě tehdy ještě neexistující stanice metra Můstek. Jejich do každodennosti ponořené tváře, pasivní těla, která v kontinuálním proudu vyvrhuje mechanismus eskalátoru na povrch, se v Ságlově podání staly obrazem normalizační rezignace české společnosti.
0:25:52

Jakub Adamec

Jakub Adamec
Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.

Berlin: We should talk 02 - Ute Aurand

Ute Aurand
Ute Aurand se narodila v roce 1957 ve Frankfurt nad Mohanem, vyrůstala v Berlíně. Začátkem osmdesátých let vystudovala fim na Deutsche Film und Fernsehakademie v Berlíně. Od roku 1985 produkuje své vlastní 16mm filmy. V roce 1987 založila Ute Aurand Filmproduktion. Filmová teoretička Erika Balsom ji označuje za klíčovou figuru berlínské experimentální scény od druhé poloviny 80. let do současnosti.
0:06:16

Vladimír Ambroz - bez názvu (8mm film)

Vladimír Ambroz
Ambroz se především v druhé polovině 70. let zabýval performancí, kterou vedle texů a fotografií někdy dokumentoval pomocí filmu a v roce 1980 dokonce videokamerou. Celá léta byl přesvědčen, že vlastní filmový záznam své performance Air z roku 1976. Když byl však daný filmový pás v roce 2016 digitalizován, ukázalo se, že obsahuje něco úplně jiného.

Public Art in Poland