Ztracená perspektiva

Veronika Vlková i Jan Šrámek jsou nedávní absolventi brněnské FaVU. Oba se zabývají ilustrací, instalací a VJingem, oba také vystupují v rámci hudební formace TEVE. Zatímco Šrámkův technický a geometrický svět počítačové grafiky a animace je jak dělaný pro příběhy z města, poetické a křehké akvarely Vlkové jsou šité na míru historkám z lesa a kapradí. Jde o zdánlivě rozdílné světy, které ale mají v práci obou autorů (pro tentokrát) jedno společné – tušený začátek apokalypsy…

umělciJan Šrámek, Veronika Vlková
kurátorHelena Blašková
místoChodovská tvrz
tagy
účinkujícíJan Šrámek, Helena Blašková
kameraRuiz De Infante Jon, Pérez Picazo Iñigo
zvukRuiz De Infante Jon, Pérez Picazo Iñigo
střihRuiz De Infante Jon, Pérez Picazo Iñigo
interviewPérez Picazo Iñigo, Ruiz De Infante Jon
publikováno15. 6. 2012
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Ztracená perspektiva
Kafka se především vyjadřuje velkými instalacemi v krajině, v nichž v zásadě utilitární předmět uvádí do nových vztahů k přírodním dějům, zajímá ho ale i průzkum možností uzavřeného, architektonicky pevně determinovaného prostoru. Kategorie velkého formátu tedy v Kafkově díle znamená výzvu vypořádat se s prostorovou daností, dát jí nový smysl a řád.