Profily

Grace Samboh

Born in Jakarta, Indonesia, 1984, Grace Samboh lives in between Yogyakarta and Medan, Indonesia. Due to questioning (a little bit) too many things all at once, she does curatorial work as well as research. She truly believes that every person needs at least three copies of themselves.

Some of her recent curatorial work are POLLINATION, with Bill Nguyen, at the Factory Contemporary Art Center, Ho Chi Minh City, Vietnam (2018); Moelyono: A retrospective, at the National Gallery of Indonesia (2018); SUNSHOWER – Contemporary art from Southeast Asia 1980s to now at the Mori Art Museum, and the National Art Center Tokyo, Japan (2017); Carte Blanche: Anxiety, at the Mizuma Gallery, Singapore (2017); Museum Tanpa Tanda Jasa (Unsung Museum) in ROH Projects, Jakarta, Kedai Kebun Forum, Yogyakarta, & Galeri Gerilya, Bandung, Indonesia (2016-…); #banyakbanyak (many-many) in different sites and galleries in Indonesia and Australia in collaboration with Kristi Monfries, Helen Hughes & Gertrude Contemporary, Melbourne (2015). With Hyphen, her partners in curiosity, she is unraveling datas, facts and stories about Gerakan Seni Rupa Baru Indonesia (1975-1989) into an upcoming publication. With Yogyakarta Biennale Foundation, she is taking care of the programing part of the Equator Symposium (2012-2022).

místoIndonézie|Indonesia
tagy
účinkujícíGrace Samboh
kameraKateřina Žák Konvalinová
zvukKateřina Žák Konvalinová
střihKateřina Žák Konvalinová
interviewKateřina Žák Konvalinová
playlistyKurátorské profily
kategorieProfily
publikováno2. 1. 2019
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Grace Samboh
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.