historická událost 32 výsledků

historická událost

Důležitým zprostředkovatelem informací o nových produktech se na začátku šedesátých let stala televize. Ve vysílání bylo třeba zřetelně oddělit reklamy od běžného programu. Eduard Hofman v roce 1964 nakreslil a režíroval krátký film Trio. Jeden charakter z tohoto snímku se o tři roky později objevil v televizním vysílání, aby střežil hranici mezi reklamním blokem a ostatními programy. Původně se mu říkalo Pumprlík, ale televizní diváci mu brzy dali jméno Pan Vajíčko.
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?
Born in Jakarta, Indonesia, 1984, Grace Samboh lives in between Yogyakarta and Medan, Indonesia. Due to questioning (a little bit) too many things all at once, she does curatorial work as well as research. She truly believes that every person needs at least three copies of themselves.
Název „Pravda proti lásce vyznačuje záměr nahlédnout průběh studentských stávek na vybraných vysokých uměleckých školách na konci roku 1989 z ne zcela zažité perspektivy. Cílem výzkumu je přiblížit význačnost dění na daných institucích v širším rámci celostátní studentské stávky jakožto výrazného momentu takzvané sametové revoluce.
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Umělecko-výzkumný projekt se zabývá rolí protestního obrazu a jeho možného působení na reálné sociální, politické i ekonomické změny. Skrze jednotlivé výstupy nabízí vícero perspektiv na užití obrazové, či audiovizuální dokumentace jako možného emancipačního nástroje lidu.
Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.