Profily 395 výsledků

Profily

Profil Andrey Průchové Hrůzové nabízí alespoň částečný vhled do šíře jejího profesního působení, ve kterém se zabývá především vztahem vizuality, rasy, kultury a paměti. 
Otázku, ktorú si posledný rok kladieme je, či môžu byť vône a pachy použité ako nástroj rozprávania príbehov? Sociológia a politika vôní sú nepreskúmanou témou, a ani vône nemôžu uniknúť striktným nálepkám a rodovým stereotypom. Primárne ale pre nás pachy reprezentujú medzidruhovosť a viac-než-ľudské vnímanie, keďže zvieratá a rastlinstvo používajú vôňu ako primárny spôsob komunikácie bez použitia jazyka.
Máriina jedinečnosť, a to nielen v umeleckom svete, tkvie v jej úprimnosti a úprimnom záujme o študentstvo a umenie, v integrite, ktorá pôsobí až neochvejne, i keď sa nachádza v pozícii moci a v schopnosti nadchnúť ľudí a to najmä v časoch, kedy sa im akékoľvek snaženie zdá márne. Nie preto, že by sa ľudí snažila presvedčiť – s charizmou jej vlastnou – o nejakej dogmatickej správnosti svojho prístupu k umeniu a umeleckej tvorbe, ale preto, že predstava umenia, ktorému verí, a o ktoré bojuje, s ľuďmi rezonuje.
V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami.
Michal Mitro je umělec a výzkumník pracující napříč různými obory a médii. Ve své umělecké tvorbě přetváří sociologické koncepty do řemeslně zpracovaných sochařských instalací, které kombinují zvuk, světlo a elektřinu. Mitro vytváří narativy, které jsou jak potvrzující, tak i znepokojující, s cílem formovat budoucnost, kterou bude stát za to žít.
Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“. 
Umělecká praxe Jindřišky Jabůrkové je interdisciplinární, zahrnující instalace, tvorbu objektů, někdy i fotografii, video či performance. Fascinuje ji proces proměny hmoty, ať už lidského, nebo přírodního původu. Zajímají ji vztahy mezi lidskými subjekty a přírodou a vztah člověka k materiálnímu světu, někdy prohloubený o spirituální rovinu.
V rámci 35. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého byli oceněni Oskar Helcel, Judita Levitnerová a No Fun Kolektiv. Porota při výběru laureátek a laureátů ocenila, že jejich práce prohlubují zkoumání současných forem sociální angažovanosti a aktivace, preindustriálních a postindustriálních tradic a kritických postojů k regenerativním postupům v lidmi vybudovaném prostředí.
heart icon 2 3 4 ...33