0:09:54

Conrad Armstrong

Pre tvorbu Conrada Armstronga je charakteristický konceptuálny prístup, ktorý sa objavuje asi v celom priereze jeho diela. Pracuje s celou škálou materiálov, vytvára sochy z kartónu a nájdených materiálov, ktoré vchádzajú do priamej komunikácie s bežným prostredím domáceho priestoru alebo tématizujú fetišizmus drobných objektov, ako sú napríklad smartphony.
0:17:55

Nik Timková

Od roku 2009 je členkou kolektívu A. M. 180., ktorý stojí za dnes už kultovným festivalom súčasnej hudby Creepy Teepee, odohrávajúci sa každoročne v stredovekých kulisách Kutnej Hory. Podobne ako samotný festival nie je prehliadkou monolitných hudobných projektov, ale aj miestom pre performance a vizuálne umenie, tak i galéria A.M.180, kde Timková pôsobí ako spolukurátorka, je miestom hybridných kultúrnych aktivít.
0:32:00

D`Epog

Oni pozerajú na D'EPOG, D'EPOG pozerá na nich. Spolu čučia. Je otvorené participácii, rado spolupracuje, pozýva množstvo umelcov z rôznych odborov. Každé leto realizuje workshopy. Nebojí sa nikoho a ničoho, keď sa bojí, svoj strach zdieľa a prekonáva. Stále na sebe pracuje. Je neprenosné aj keď nákazlivé. Je vzácne aj obyčajné, je neinstantné a je vždy naplno tu a teraz, je to láska, sloboda, radosť, prekvapenie, test odolnosti, terapia, zdieľaná hyperempatia, reptile fantasy, živé striebro, nekonečná žúrka, pecka. Je to WAW. Po ňom len potupa.

Mariana Serranová

Pokud bychom chtěli charakterizovat kurátorskou činnost Serranové v posledních několika letech, ekologický obrat by byl i zde padnoucím pojmem: v roce 2016 dohlédla na realizaci celé řady projektů spojených s tímto tématem, když měla ve své gesci dramaturgii ročníku Fotograf Festivalu s názvem Cultura / Natura a v roce 2018 měla na starost organizaci a kurátorování uměleckého a vodního festivalu Akvapark, propojujícím nepostradatelný živel s performativním uměním.

Architektura výstav: Stanislav Kolíbal

Dokument se soustředí na vztah Stanislava Kolíbala k prostoru a formátu výstavy, jako specifické konstelace prostředí, objektů a jejich vzájemných vztahů. Snaží se najít východiska autorových originálních řešení, pocházejících jak z knižní grafiky a ilustrace, tak i z jeho studií scénografie. Stabilita a řád (a jejich narušení) jako Kolíbalovo ústřední téma se tak přenáší nejen do jeho vlastní tvorby, ale i do práce s instalací výstav, v níž byl v Čechách již od konce padesátých let průkopníkem a vzorem mnoha dalším umělcům i architektům.

Václav Magid

Václav Magid je umělec, teoretik, kurátor a v neposlední řadě také baskytarista, v jehož aktivitách se často prolínají aspekty z těchto blízkých oblastí. Jakožto umělec stojí na silných teoretických základech, jeho kurátorské projekty bývají koncipovány jako rozsáhlý umělecký či teoretický projekt a v jeho umělecké tvorbě se setkává vizualita s hudbou.

Barbora Fastrová a Johana Pošová

Témata, která společnou tvorbu Pošové a Fastrové provázejí dlouhodobě, jsou vztah mezi přírodou a kulturou, tím přirozeným a tím umělým, dopad lidské civilizace na zbytek zvířecí a přírodní říše, nebo třeba také motiv hada, který v jejich projektech nabírá všemožných podob

Bartosz Flak

Postmrtná fotografie – mrtvá tradice zobrazování zemřelých těsně před pohřbením po sobě zanechala tisíce nepochopitelných, temných a velmi intimních obrazů, které lze snadno objevit v rodinných archivech, na bleších trzích a v hromadách odpadu. V rámci současné práce na souboru esejů Flak představí polskou postmrtnou fotografii a literární přístup k fenoménu nalezených fotografií.

Tomáš Uhnák

Mnohost oborů a směrů, kterými Tomáš Uhnák svou pozornost cílí, klame. Ve skutečnosti totiž můžeme vysledovat průniky a svého druhu „specializaci“, která spočívá v „expertním generalismu“, jak to sám pojmenoval. Tedy ve snaze po cíleném a vědomém zobecňování a propojování různých oblastí zájmů. S tím je pak spojené neustálé vyjednávání uspořádání různých režimů měnění světa.

Erik Vilím

Erik Vilím (*1990) je estetik a kurátor. V letech 2017 až 2019 absolvoval doktorandské studium na Ústavu literární a umělecké komunikace na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře. Jeho závěrečná práce nesla název Meditatívnosť výrazu vo vizuálnom umení.

Mariam Natroshvili & Detu Jincharadze

Klíčovým prvkem jejich umělecké praxe je text psaný „mimo stránku“. Pomocí slov a vět vytváří umělecké duo nové názvosloví a pracuje tak s problematikou odhalování neviditelného. Natroshvili a Jincharadze jsou zakladateli muzea "na zavolání" - Muzeum současného umění Tbilisi. Nedávno založili platformu slov - často kladené otázky -, která zpracovává všechny druhy textových formátů.

Gvantsa Jishkariani & Patara Gallery

Gvantsa Jishkariani (1991) žije v Tbilisi. V roce 2013 založila spolu s Eliso Kirvalidze první časopis o gruzínském současném umění a designu (gargar.ge). V roce 2017 získala Cenu Tsinandali, jediné gruzínské ocenění pro mladé umělce, spisovatele a vědce. Ve stejném roce spolu s Natou Kipiani v Tbilisi otevřely Galerii Patara.