ŠEDÁ CIHLA 34/1993

Výstava Šedá cihla 34/1993, pokračovala v typu uměleckého salonu, 34 umělců narozených v letech 1941–1964 vybrala odborná jury složená z Jany Geržové, Mahuleny Nešlehové a Petra Nedomy. Úspěšná letní výstava probíhala v prostorách Galerie U Bílého jednorožce na náměstí v Klatovech a v exteriéru hradu a interiéru zámku Klenová.

ŠEDÁ CIHLA 78/1991

Prvotním impulzem výstav Šedá cihla byla snaha o splacení dluhu autorům, kteří nemohli před rokem 1989 svobodně vystavovat nebo příslušeli k polooficiální scéně. Záhy se se ale výstava pokusila transformovat do reprezentativní přehlídky aktuálního umění.
Zajímavé pozadí této akce si žádá širší vysvětlení, které má kořeny o deset let dříve.

MALUJEME V PŘÍRODĚ

Snímek zaznamenává momenty z krajinářského plenérového kurzu členů třebíčského výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka, který se pod vedením Antonína Kybala konal v roce 1959 v okolí Ptáčova. Kroužek, založený v roce 1953 jako okresní platforma převážně amatérských malířů, organizoval lokální výstavní činnost a umělecky vzdělával své členy.

MUZEUM

Na záver workshopu mal vzniknúť autorský dokument z miesta. Poprosil som šoféra, aby mi s traktorovým vláčikom popošiel pred kamerou. Na vláčiku boli úžasné výjavy zo skanzenu. Tá etuda na ulici so psom na konci videa je úplná náhoda. Točil a strihal som to priamo do kamery. Do podkresu som dal cez walkman hudbu, ktorá sa ozývala z amplióna v skanzene. Vznikla reportáž o parku, v ktorom sa skutočné udalosti, miesta a ľudia neobjavia. Na to, aký to celé bol silný zážitok, je akékoľvek video slabé.

MURÁNSKA ZDYCHAVA

Jedno z prvních videí Janky Vidové, které vzniklo jako spontánní studentská práce v ateliéru nových médií na pražské AVU. Snovou atmosféru vzniklou výběrem archetypálních motivů (chůze ve sněhu, bílí králíci, staří lidé, idylická krajina v šeru) podpořila autorka dobovými obrazovými efekty (polarizace, barevná manipulace, zpomalování) a nalezenou hudbou.

PRO MÉHO OTCE

Snímek vytvořil Jiří David ze zcela soukromých důvodů, jako dar otci – autorovi použitých filmových snímků – které ho měly potěšit v nevyléčitelné nemoci: „Film vznikl zcela neplánovaně, kdy jsem si vzal od táty jeho 8mm filmy a přetáčel je na VHS v polních podmínkách našeho bytu. Tedy promítačkou na plátno, a to jsem snímal VHS kamerou.“

M.M.

Marilyn Monroe do života navrací její rozverná dvojnice. Zpomalená arabská hudba, doprovázející obraz, je podle Jiřího Davida „spíše jistý druh schválnosti, taková arabeska, asi jako ten fíkus, či co to je za "Marilyn" nebo jako její naivní pohyby rukou a těla“. Stejně tak může být interpretovaná jako kontrapunkt, ukazující rozpory mezi naším a muslimským pojetím ženy.

ŠKOLA PERFORMANCE

Škola performance je součástí rozsáhlého projektu Škola avantgardy, který Avděj Ter-Oganjan začal v roce 1995 a pokračoval s ním až do roku 1998. V první skupině studentů, se kterou pracoval, byli lidé různého věku z neuměleckého prostředí a spolupráce netrvala dlouho. Ve druhé skupině byli hlavně známí Avdějova tehdy patnáctiletého syna Davida Ter-Oganjana v podobném věku. Projekt měl formu experimentálního zasvěcování nezkušených a naivních teenagerů do uměleckého světa.

DŮM

Film zachycuje dům Čestmíra Sušky a Nadi Rawové, v němž se v červenci 1980 odehrálo jedno z prvních neoficiálních sympozií 80. let, na něž brzy navázala další (Netvořice 81, Mutějovice 83 ad.), a které vyústily v sérii Konfrontací (1984–1987), výstav nejmladší generace výtvarných umělců.

TWIN PEAKS, ODPOLEDNE NA STAVENIŠTI

Celé video jsem natočil během jednoho dne ze střechy videoateliéru na pražské AVU. Nezamýšlel jsem natáčet nějaké umění, spíš jsem si hrál s kamerou.Na uších jsem měl sluchátka s Badalamentiho hudbou k seriálu Twin Peaks. Ještě ten večer jsem záznam i s tou hudbou sestříhal.

MAGNETY (KRIŠTOF A ANDREA)

Ve videu se tváře mladého muže a ženy s mechanickou pravidelností od sebe odvracejí, aby se na krátký okamžik setkaly. Výraz jejich tváře se nemění. Pokud však divák nechá na sebe obraz působit dostatečně dlouho, může ho proměnit v řadu možností na škále od něhy přes lhostejnost až ke krutosti.