Audio-vizuální umění

Ad finitum

Ještě i v houstnoucí a zevšeobecňující se preapokalyptické atmosféře naší současnosti se hebkost asfaltových běhounů a míra jejich vlády nad krajinou považuje za známku rozvoje. Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
Dálnice a jejich zázemí jsou ve své optimalizované funkčnosti dokonalými nemísty, jak je definuje Marc Augé: překážející místní specifičnost, zdržující svébytnost překryjí uklidňující zaměnitelností, do krajiny zdánlivě ještě dýchající vyryjí nesmazatelný zvukový a vizuální šrám svrchovaným drápem supermodernity. A lidští sluhové zboží, trpící ve svých kabinách bolestmi zad, cukrovkou a depresí, stresovaní termíny dodání a předpisy, se pohybují mezi souřadnicemi podle pokynů dispečinku, a přitom jako by zůstávali na místě – Evropa se slévá do předvídatelné stejnosti. Koberce se rolují, svatému zboží nestojí nic v cestě. Konzumerismus akceleruje ad libitum. Ad infinitum. Ad finitum.

Sára Vybíralová a Michal Kindernay

umělciSára Vybíralová, Michal Kindernay
místoČeská republika
tagy
kategorieAudio-vizuální umění
publikováno24. 3. 2022
délka0:11:29
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Ad finitum
Conceptualized by Zbyněk Baladrán, Vít Bohal, Dustin Breitling and Václav Janoščík, the conference brings together theorists, artists and organizers who collaborate and elaborate on their visions in order to discover junctures of overlap for thinking about the emancipatory potentials of the future.
In their own words, the text is, “the work of ANON. We are a collective of ‘Other.’ Some of us are sex workers, some immigrants, many of us queer. There are even a few privileged white cucks amongst us. Never the less, ANON is largely the work and brainchild of people of color (PoC). Our social disciplines are as varied as our identities: from journalists to dominatrixes. ANON are the intellectual cousins of #BlackLivesMatter divorced from liberalism.”
Komu všemu by galerie měly být přístupné a nejsou? Jsou tu pro rodiče s malými dětmi a jiné pečující osoby? Jsou tu pro děti, nemocné či jinak handicapované? Chovají se galerie k umělcům a umělkyním, jejichž práci prezentují, férově? Proč jsou produkční výstav, na rozdíl od kurátorů a umělců, neviditelné? Mohou se lidé pracující ve sféře současného umění vyhnout (sebe-)vykořisťování, (sebe-)prekarizaci?