Bez názvu 19 - bez názvu 21

“Radek Brousil se snaží pro klasickou analogovou fotografii zachovat konceptuální řeč a strategie. Jak naznačuje samotný název výstavy, používá mechanické metody k odlišení jednoho obrazu od druhého. Mění tak nejen podobu a způsob prezentace obrazu, ale skrze ně i jeho význam. Formálně – na této výstavě nejčastěji v rámci diptychů – posunuje obsahy jakoby šlo o hru.”

umělciRadek Brousil
kurátorLucie Mlynářová
místoAteliér Josefa Sudka
tagy
účinkujícíLucie Mlynářová, Radek Brousil
kameraEva Jiřička
zvukEva Jiřička
střihEva Jiřička
interviewEva Jiřička
publikováno31. 1. 2012
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Bez názvu 19 - bez názvu 21
V současné době se setkáváme s tím, že o těchto změnách a katastrofách slyšíme v regionální veřejné debatě mluvit lidi z vědy, úřadů nebo politiky, kteří pro popis probíhajících změn a blížících se katastrof využívají autoritu expertních obrazů. Obrazy vymykající se zavedeným normám vědecké reprezentace ve veřejném prostoru nevidíme, a hlasy těch, jichž se tyto změny bezprostředně dotýkají, je slyšet ve veřejné debatě buď málo, nebo vůbec. Přítomnost planety jako aktivní síly produkující vlastní obrazy a způsoby jejich sdílení ale dává moc právě těmto alternativním hlasům, jazykům a obrazům.