Coming Out?

umělci Kristián Németh
místo SODA gallery
tagy fotografie queer
ůčinkující Kristián Neméth
kamera Peter Barényi
zvuk Peter Barényi
střih Peter Barényi
interview Peter Barényi
překlad Zuzana Frantíková, Martin Rozbroj
publikováno 16. 9. 2010
jazyk Česky / English
embed link icon

Názov výstavy Coming out? reflektuje predovšetkým tematiku výstavy, ktorá sa zaoberá queer art-om a zároveň upozorňuje na skutočnosť, že ide o prvú sólovú výstavu Kristiána Németha, vychádzajúceho na umeleckú scénu. 

Autor na výstave prezentuje video o postoji katolíckej cirkvi k homosexualite, vychádzajúcej z reálnej spovede autora zo spovednice. Formou inštalácie približuje kontroverznú tému gay nacizmu cez osobu Ernsta Röhma, ktorý bol spoluzakladateľ a veliteľ polovojenských oddielov SA v Tretej ríši a verejne známy svojou homosexualitou. Intímne video a zábery zachytávajúce trenie dvoch mužov o svoje brady umožní návštevníkom výstavy nahliadnuť do súkromného života autora.

související s
Coming Out?

Hrabáreň 03 - Proč se v ateliérech fotografie nefotí?

Návštevníci a návštevnice klauzur na uměleckých školách nejednou odchází zklamáni, že v ateliérech fotografie moc fotek nevisí. Čím to je? Jak se proměňuje médium fotografie v kontextu umění? A má vůbec smysl stále mluvit o specifických médiích?
0:06:39

Viktor Kopasz

V obecnější rovině Kopasz nezkoumá pouze sám sebe, ale představuje se (prezentuje) jako svého druhu „případová studie“, skrze níž lze znovu a znovu zkoušet skicovat reliéf našeho středoevropského spolubytí, v němž je více jak tisíc let trvající překrývání rozrušeno nepřehlednou sítí prasklin a zlomů.

Etnografie násilí

Debata se zaměří na osvětlení metod, jež při terénním výzkumu a zkoumání přeživších, svědků a obětí násilí (války, komunitní, domácí, sexuální násilí) používá etnografie. Účastníci debaty je srovnají s diskutovaným filmem Renza Martense “Enjoy the Poverty”. Martens navrhuje místním fotografům v násilím zmítané Demokratické Republice Kongo využít jako hlavní zdroj národního bohatství země lidskou chudobu. Ve filmu je autor učí, jak se mají zmocnit obrazů vlastní chudoby.

Bartosz Flak

Postmrtná fotografie – mrtvá tradice zobrazování zemřelých těsně před pohřbením po sobě zanechala tisíce nepochopitelných, temných a velmi intimních obrazů, které lze snadno objevit v rodinných archivech, na bleších trzích a v hromadách odpadu. V rámci současné práce na souboru esejů Flak představí polskou postmrtnou fotografii a literární přístup k fenoménu nalezených fotografií.