Cena Oskára Čepana 2012: Oto Hudec

umělci Oto Hudec
instituce Slovakia
tagy migrace Anglické titulky ekologie
ůčinkující Oto Hudec
kamera Maja Štefančíková, Jana Kapelová
zvuk Maja Štefančíková, Jana Kapelová
střih Jana Kapelová
interview Jana Kapelová, Maja Štefančíková
překlad Zuzana Frantíková
kategorie Profily
publikováno 22. 8. 2012
jazyk Česky / English
embed

Oto Hudec (1981) sleduje hranicu medzi umením – reprezentáciou krásy a remeselnej zručnosti – a aktívnym politickým životom. Jeho tvorba kladie viac otázok, ako núka odpovedí; jej zámerom nie je motivovať za každú cenu k činu, ale k zamysleniu sa. V mnohých prípadoch skúma témy, ktoré čerpá z iných kontinentov a komunít so svojskými zvykmi, odlišným jazykom a politickou štruktúrou. Aktívne sa tiež venuje práci s ľudskou pamäťou, dokumentujúc osobnejším prístupom život konkrétnej osoby a jej vzťah k minulosti.

 

 

související s
Cena Oskára Čepana 2012: Oto Hudec

0:52:52

Architektura soužití: VinziRast-mittendrin

Třetí díl z cyklu Architektura soužití zodpovídá řadu otázek ze života zdánlivě nesourodé skupiny spolubydlících. Potkali se v zimě roku 2009 při studentských nepokojích, kdy prostory obsazené univerzitní budovy poskytly útočiště jak protestujícím studentům, tak lidem bez domova. Nutný dialog a vyjednávání, které mezi nocležníky a demonstranty vykrystalizovaly, vedly k jednoduchému objevu: Lidé bez domova a studenti mohou na svých cílech pracovat spolu.

Si četli

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.

Architektura soužití

Cyklus se zaměřuje na středoevropské příklady tzv. dobré praxe, kde se místní komunity pokoušejí vytvořit, povětšinou svépomocí, funkční společenské i materiální zázemí pro důstojný život. Klíčem k vybraným lokalitám je významná role architektů či umělců, kteří v projektech působí jako jedni z hlavních hybatelů změn. Záměrem je zprostředkovat nový pohled na sociální udržitelnost ve městě.

HUMANITÁRNÍ DESIGN A PŘÍZRAK KAPITALISMU

Přiliš lidský svět