0:03:50
Anna Hulačová vystavuje soubor soch a sousoší, které jsou zasazeny do architektonického prostředí spojujícího organické a krystalické tvary. Tento rámec připomínající buňku nás uvádí na úroveň makro- i mikrokosmu, v němž se prolínají složité sítě vztahů. Každá socha má v tomto univerzu své místo a svou roli, svou symboliku, jejíž čtení ovšem umělkyně divákovi nepředepisuje s definitivní platností. Mezi jednotlivými díly můžeme tušit vzájemnou hierarchii – rostliny a zvířata mají úlohu služebnou, nebo dokonce pouze dekorativní, vztah nadřazenosti a podřazenosti pak funguje i mezi lidskými figurami navzájem. Jako celek je soubor významově bohatý a množství odkazů je pro jednotlivce téměř nepojmutelné (antická symbolika včely spojená se smrtí, počítačové „atributy“ v rukou postav, rytířská a náboženská motivika převedená do znázornění pracovního vztahu, žlutá barva evokující modernu stejně jako exotiku atd. atd.). K této bohatosti připojme ještě historické odkazy (civilismus, Otto Gutfreund) a rozmanitost použitých materiálů a technik. Přesto má instalace Hulačové zvláštní soudržnost a vedle řady motivů, které se nenásilně dotýkají aspektů dnešního světa, nabízí divákům i čistou radost ze samotných sochařských forem.
