Dějiny provázanosti uměleckého světa v postkoloniálním období

instituce Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy V angličtině nerovnost k poslechu postkolonialismus dějiny umění
ůčinkující Christian Kravagna
kamera Nikola Brabcová
zvuk Nikola Brabcová
střih Nikola Brabcová
kategorie Přednášky
publikováno 16. 5. 2016
jazyk Česky / English
embed

Přednáška Christiana Kravagni, profesora postkoloniálních studií na Akademii výtvarných umění ve Vídni, historika umění, kritika a kurátora. Příspěvek zasahující do současného globálního diskurzu umění z pohledu dějin tak, jak se tento diskurz formoval pod vlivem postkolonialismu.
Na rozdíl od rozšířené periodizace globalizace umění, která začíná rokem 1989, lokalizuje přednáška mezikulturní kontakty a spojení umělců, kritiků a aktivistů v průběhu 20. století do období raných hnutí usilujících o dekolonizaci.

Christian Kravagna
Editor: The Museum as Arena: Artists on Institutional Critique (2001), Routes: Imaging travel and migration (2007)
Co-editor: Transcultural Modernism (2013)
Curator: Living Across: Spaces of Migration, Academy of Fine Arts Vienna, 2010; Planetary Consciousness, Leuphana Universität Lüneburg, 2008; Migration: Globalisation of Cultural Space and Time, Max Mueller Bhavan, New Delhi, 2003 (with with Amit Mukhopadhyay); Routes: Imaging travel and migration, Grazer Kunstverein, 2002; Ghosts of the Civil Dead, tranzit.sk, Bratislava

související s
Dějiny provázanosti uměleckého světa v postkoloniálním období

Pro(s)thetic Dialogues

Pro(s)thetic dialogues je spíš záznamem divadelní performance odehrávající se na desktopu počítače. Lidský operátor zde vytváří podmínky pro zkoumání performativnosti filosofické zombie poskládané z neuronových sítí.

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.
01:36:42

Open Source Estrogen!

Jak probíhá přerod na queer tělo na molekulární úrovni? Jak přesně je toto kvíření ”neoddělitelně spjaté s průmyslovým kapitalismem? A existuje nějaká cesta z kapitalistické zkázy, cesta, kterou pandemie ještě víc rozjitřila?
0:59:44

Architektura jako trvalá změna?

Trvalá změna je jedinou konstantou v životě, tvrdí Hérakleitos, a dnešní realita jako by potvrdila jeho vizi světa neustálých změn. Architekti se proto snaží rozlišovat mezi tím, co se v jejich disciplíně jeví jako trvalé, a tím, co je pomíjivé a letmé. Můžeme ale mluvit o metamorfóze jako o „esenci“ architektury? Mohou nikdy nekončící cykly transformace zajistit obnovu architektury po opakujících se krizích?

Chalupecký ve světě

Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.
0:09:54